Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Němcová chtěla žít svobodně. A tak musíme žít všichni, říká Anna Geislerová

Herečka Anna Geislerová pózuje 15. prosince 2020 v Praze po novinářské projekci jednoho dílu z televizní minisérie Božena. Foto: Roman Vondrouš, ČTK
Herečka Anna Geislerová pózuje 15. prosince 2020 v Praze po novinářské projekci jednoho dílu z televizní minisérie Božena. Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Anna Geislerová od neděle převzala otěže minisérie Božena, kde ztvárňuje hlavní roli. Co pro ni znamenala a co pro ni obětovala? Byla Božena Němcová feministka a proč se toho slova tak bojíme? Od minisérie České televize jsme se dostali až k povídání o herectví jako takovém.

Co jste o Boženě Němcové věděla před natáčením? Co pro vás znamenala?

Znala jsem ji asi jako všichni ostatní, takže především z povinné četby ve škole a jako autorku Babičky. Měla jsem mlhavou představu o jejím složitém životě a komplikovaném manželství. Možná jsem k ní cítila trochu blízkosti proto, že pocházíme z Dobrušky, což je kousek od Ratibořic, které jsme během mého dětství občas navštěvovali. Roli jsem nepřijala proto, že bych o Boženě chtěla sama něco říct – možná jsem se spíš chtěla něco dozvědět. A po tom, co jsem si s ní teď prožila, k ní určitě přistupuju jinak. Teď už k ní něco cítím, stala se pro mě živou bytostí. Nemůžu se ale prohlašovat za odbornici jen proto, že jsem ji hrála.

Jaký je váš přístup k ztvárnění postav? Často jsou chváleni herci, kteří se se svými rolemi „ztotožňují“. Jiní se ale takovému postupu smějí jako zbytečnému projevu sebedůležitosti. Kde si stojíte vy?

Každý herec si musí najít postup, jaký mu vyhovuje. Někomu opravdu pomůže, když se snaží myslet a cítit jako jeho postava, pro jiného by to bylo zbytečné. Důležité každopádně není, co cítí herec, ale jestli dokáže o těch citech přesvědčit diváka. Co se přitom „doopravdy“ děje uvnitř herce, je jeho věc a je to vlastně jedno. Sama nezacházím do extrému, nechci se stát někým jiným, ale potřebuju se o své roli dozvědět základní fakta, se kterýma si pak můžu hrát. Zvlášť když jde o historickou postavu, u níž si nejde jen tak vymýšlet.

Postavě, jako je Božena, chci tedy rozumět a chci vědět, proč dělá, co dělá – považuji to za součást svojí práce a v tomhle případě i za fascinující informace. Pomáhá mi to najít v ní něco

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

Rozhovory

Seriály

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější