Notes: Kapitol za plotem, Navalnyj pod zámkem, onkologická prevence v háji

Dále: Slovensko chystá vakcinační kampaň mnohem nápaditěji a kompetentněji něž Česko (ne že by to bylo tak těžké). Nejvyšší státní zástupce čelí obvinění z ovlivňování soudce. Komentářem se vracím k úmrtím „po vakcíně“ v Norsku. Dnešní práci svých kolegů z Deníku N pro vás shrne Petr Koubský.

V Moravskoslezském kraji zázrakem ubylo rakoviny – že by? Kdepak. To jen mnohem méně lidí chodí na kontroly a preventivní prohlídky. O tom, že covid-19 může mít vážné důsledky v onkologické prevenci, hovořil s Lenkou Vrtiškovou Nejezchlebovou patolog Ivo Kasperčík z Nového Jičína. „Tyhle případy zcela jistě diagnostikovány nakonec budou, ale později. A někdy možná příliš pozdě,“ říká. Je rozumné předpokládat, že celostátně je situace podobná – bohužel.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj se včera večer vrátil z Berlína do Moskvy. V Německu strávil pět měsíců, zpočátku v rekonvalescenci po pokusu o vraždu. Po návratu byl zadržen a dnes na něj byla uvalena třicetidenní vazba. Navalnyj je v Rusku podmínečně odsouzen za údajnou zpronevěru a hrozí mu, že se nyní jeho trest změní na nepodmíněný. Proč se vůbec vracel? Čtěte vysvětlující článek Petry Procházkové a poslechněte si jeho autorku v našem podcastu Studio N, kde ji zpovídá Filip Titlbach. Podle Petry Navalnému nic jiného nezbývá, pokud chce v ruské politice uspět, musí být v Rusku, ne v zahraničí. I kdyby to bylo ve vězení. A jediným úspěchem, s nímž Navalnyj bude spokojen, je funkce prezidenta.

V Česku jsme zvyklí na stálý přísun údajů z průzkumů a volebních modelů. Pandemie způsobila, že těchto informací ubylo. Výzkumníci mají omezené možnosti. Co to znamená a k čemu to může vést, vysvětluje Jan Tvrdoň.

Jak to právě teď vypadá ve Washingtonu? Naše reportérka Jana Ciglerová je na místě, čeká na prezidentskou inauguraci a neztrácí čas. Chodí po městě, hovoří s lidmi a fotografuje Američany vrtící hlavou nad nejnovějším zkrášlením svého hlavního města – kovovým plotem obklopujícím Kapitol.

V Itálii propukla vládní krize. Bývalý premiér Matteo Renzi stáhl z koalice obě ministryně své strany Italia Viva. Tím připravil vládu o většinovou podporu. Existuje několik možností, jak se může situace dál vyvíjet, krajní z nich představují předčasné volby. Vládní politici Renziho obviňují, že nadřazuje osobní ambice dobru země, která uprostřed pandemie potřebuje stabilní vedení. Téhož názoru je podle průzkumu většina Italů. Mezi Renzim a současným premiérem, kterým je Giuseppe Conte z Hnutí pěti hvězd, není shoda v tom, jak nejlépe použít 223 miliard eur, které má Itálie nyní dostat od EU na nápravu škod po epidemii. Inu, pět a půl bilionu korun… která vláda by obstála? Podrobnosti z Itálie má Kristina Böhmerová ze slovenského Denníku N.

Vznikající slovenská vládní kampaň k vakcíně a koronaviru zatím vypadá mnohem lépe než česká. Jak se toho podařilo dosáhnout? Na to se Kirill Ščebykin v rozhovoru ptá Jakuba Gody, jednoho z hlavních tvůrců digitální tváře slovenského ministerstva zdravotnictví. Jeho odpověď: tvořivost, schopnost improvizovat, znalost fungování sociálních sítí.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman popírá, že se u soudce přimlouval v majetkové kauze za svého známého. Kauzu soudil vzdálený bratranec opačné strany sporu než té, za kterou se Zeman (podle onoho soudce) přimlouval, to vše se stalo před šesti lety, probírá se to teď… takhle to u nás chodí. Případem se zabývá reportér Lukáš Prchal.

Trikolóra je hodně nová strana, ale už má také spory mezi centrálním vedením a regiony, takže v tomto směru nijak nezaostává za stranami zaběhnutými a zkušenými. Co vyčítá předsedovi Václavu Klausovi ml. šéf moravskoslezské krajské organizace? Výměnu místa na kandidátce za sponzorské peníze. Co na to předseda? „Vůbec netuším, o čem mluvíte,“ řekl Janu Moláčkovi, který o vzniklé situaci píše.

Třiadvacet úmrtí brzy po očkování v Norsku je hodně citlivá otázka. Psali jsme o tom v pátek, dnes se k tématu vracím v komentáři. Snažím se tam říci, že ne všechno se dá popsat jednoduše.

Kdybyste náhodou neměli co číst, sepsal jsem pro vás doporučení na dvanáct nejzajímavějších non-fiction knih vydaných v roce 2020, jež se mi dostaly do ruky. Biologie, fyzika, sociologie, statistika, Einstein v Praze… a samozřejmě covid-19. (A jestli máte své vlastní tipy a chtělo by se vám poslat mi je, budu vám zavázán.)

Zpráva z našeho zákulisí: „osmice“ českých zakladatelů vydavatelství N media, a. s., se vzdala svých práv, rozhodovací pravomoci nově patří Nadaci Independent Press. Přeloženo do češtiny: dosud existovala hypotetická možnost, že by nám naši zakladatelé mohli zkusit mluvit do fungování (nikdy to neudělali), teď se dobrovolně vzdali i té hypotetické možnosti. Zajímá-li vás víc, všechny údaje o našich vlastnících, redakční radě, etickém kodexu atd. jsou veřejně dostupné na jedno kliknutí – tak jako byly a budou vždy.

Co najdete v úterním tištěném vydání Enka:

Injekční stříkačka na titulní straně nevypadá příliš objevně. Podívejte se ale pozorně, co z ní stříká: jsou to písmena, slova a věty. Uvnitř novin je rozebíráme a většinou vyvracíme, neboť právě o tom – o nepřesných a někdy záměrně nepravdivých informacích – je hlavní článek zítřejšího vydání. Dále se v Deníku N dočtete:

• Komu chybí volební modely výzkumných agentur
• Proč není úbytek rakoviny dobrou zprávou
• Kam teď zanese osud Alexeje Navalného
• Jak může skončit italská vládní krize
• Čím se bude lišit Bidenova prezidentská inaugurace od těch předešlých
• Co si myslí osmadvacetiletý Johny Machette, někdejší hvězdný youtubový influencer, o těch, pro které už je starý
• Zda kina přežijí své dvě zhouby – Netflix a covid
• Kdy se dočkají české rodiny levnějších bytů
• Na co umřelo brzy po očkování dvacet tři norských seniorů
• Kdo může za to, že digitální služby poskytované českým státem fungují tak špatně

Několik maličkostí odjinud

Je „naprosto zvládnutelné“ mít v USA za sto dní naočkovaných sto milionů dávek vakcíny, říká Anthony Fauci. To by u nás v přepočtu bylo 3,25 milionu. Sto dní ode dneška je 28. dubna. Doženeme a předeženeme Ameriku?

V Číně zkoušejí odběr vzorků pro testy na covid-19 robotem. Plus: zdravotnický personál se nenakazí. Minus: okamžik hrůzy. Já bych ho tedy určitě zažil.

Írán se potýká s velkými výpadky dodávek elektrického proudu. Vláda to přičítá datovým centrům dolujícím bitcoiny. V Nature mezitím vyšla studie, podle níž by těžba kryptoměn mohla – bude-li se rozvíjet nynější rychlostí – sama o sobě zvýšit průměrnou teplotu Země o dva stupně. (Krajně nedůvěryhodné výpočty, ale poukázat na velký rozsah problému není úplně od věci.) A ruský Gazprom prý bude kromě plynu těžit na Sibiři i kryptoměny, ostatně to jde dobře dohromady.

Měli byste si pořídit imaginárního kamaráda?

Když si přečtete o viru Nipah, možná si na chvíli přestanete dělat starosti s covidem-19.

A citát závěrem

Dělat politiku je něco jako být fotbalový trenér. Musíte být dost chytří na to, abyste hře rozuměli, a dost hloupí na to, abyste věřili, že je důležitá.

– Eugene McCarthy, americký senátor