Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč Česko nedokáže svým občanům nabízet IT služby v požadované kvalitě? Odpověď je jednodušší, než se může zdát

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Komentář Jakuba Onderky: Státní IT služby nebyly nikdy v dobré kondici. Během koronavirové pandemie se ukázalo, jak jsou různé informační systémy pro zvládání podobné krize v současné době už nepostradatelné. Bohužel se ale také více než kdy jindy ukázalo, že stát tyto IT služby nedokáže dodávat svým občanům včas a v potřebné kvalitě.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Některé systémy (jako například eRouška, web shrnující vládní opatření, covidový web ministerstva zdravotnictví) museli dokonce z větší části vytvářet dobrovolníci.

Na sociálních sítích, ale i v odborné IT komunitě se často o problémech mluví jako o neschopnosti ať už politiků, nebo státních úředníků, málokdo se ale zamýšlí nad reálnými příčinami těchto problémů. Ty jsou dva: minimum lidí a nízké ohodnocení.

Málo „ajťáků“

V dnešní době si snad už nedovedeme představit, že bychom kvůli platbě museli na bankovní pobočku. Všechny základní operace vyřídíme doma ze svého notebooku nebo třeba v tramvaji z mobilního telefonu. Z bankovních domů se tak postupně stávají IT společnosti, kdy deset procent zaměstnanců tvoří „ajťáci“. V nejbližší době tento podíl poroste k patnácti procentům (mimochodem, celkový počet zaměstnanců bank v Česku i přes masivní digitalizaci sektoru zůstává stejný, mění se jen jejich struktura).

Státní systémy jsou obdobně důležité či ještě důležitější pro chod společnosti a platí pro ně často přísnější pravidla než ve finančním sektoru, přesto ze všech státních zaměstnanců se IT věnuje jen dvě až tři procenta z nich. To je dvakrát méně než ve veřejném sektoru ve zbytku světa.

V praxi to znamená, že například největší krajská hygienická stanice, tedy jeden z nejdůležitější úřadů pro boj s pandemií,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější