Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: O bílém pekle, nejlepším messengeru i Harrym Holeovi

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Páteční dění a obsah Deníku N vám v Notesu shrnuje Dominika Píhová.

Ještě před tím, než se po létě opět uzavřely hospody a kavárny, mi u piva kamarád vytýkal, že novináři pořád píšou jen o covidu-19. Prudce jsem tehdy odvětila, že vyhýbat se největšímu tématu doby je pro zpravodajské médium poněkud obtížné, jeho výtku jsem si ale vzala k srdci.

Dnes jsem si na ni s povzdechem vzpomněla, protože mi zase jednou došlo, jak daleko jsme od reality, kdy pandemie už nebude největším tématem našich dní – zvlášť v Česku. O to víc chci vyzdvihnout vytrvalou a precizní práci svých kolegů, kteří situaci sledují, rozebírají a přináší nadějeplná i mrazivá svědectví z celé republiky.

Dnes jedno takové čtenářům Deníku N dopřála reportérka Adéla Skoupá. Spolu s fotografem Gabrielem Kuchtou se vydali na noční službu na covidové ARO a jednotku intenzivní péče do Náchoda. A výpověď je to opravdu silná, což možná nejlépe ilustrují slova vojáka, který v nemocnici vypomáhá:

„Už jsem pomáhal i v domově důchodců a myslel jsem si, že už mě nic horšího nečeká. A pak jsem přišel sem. Říkám tomu bílý peklo a myslím, že by si to měl každý zkusit. Obdivuju personál, že to nasazení zvládá. To se dá vydržet jen chvíli – třeba když lidé jezdili do Německa postavit barák a vrátili se s výdělkem. Tady to ale dělají bez té vidiny.“

Gabriel Kuchta, Deník N

(Kdybyste si chtěli připomenout i další svědectví z uplynulých dní, doporučuji třeba reportáž Prokopa Vodrážky z karvinské nemocnice doplněnou o skvělé snímky Gabriela Kuchty, rozhovor Lenky Vrtiškové Nejezchlebové s lékařem Janem Strojilem či text o situaci v chebské nemocnici od Jany Ustohalové.)

Kapku naděje v tom všem mělo přinést dnešní ráno – respektive start registračního systému na očkování, do kterého se od osmi hodin snažily přihlásit desítky tisíc lidí. Ano, snažily, ne všem se to totiž povedlo. Skoro by se nabízelo napsat, že kdo by to byl tušil, ale sarkasmus nikomu nepomůže.

Jak to tedy celé bylo?

Nejprve registrační systém nestíhal, zvládal totiž rozesílat jenom dvě desítky PIN kódů za vteřinu, a tak lidé čekali na registrace i desítky minut. Vakcín bylo navíc pouze omezené množství, takže byly už ráno rozebrané, jak popsala domácí redakce Deníku N.

Postupně se naštěstí očkovací termíny přidávají podle toho, jak mají vakcínu očkovací místa, vysvětlil později v rozhovoru s kolegy Prokopem Vodrážkou a Lukášem Prchalem vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. Ten mimo jiné připustil, že při spuštění systému byla nedostatečná propustnost SMS. Infrastruktura ale podle něj nápor zvládla.

O tom, že ne všichni tak docela souhlasí, psal v článku s titulkem Jako kdyby ho začali vytvářet včera, kritizují experti nefunkční systém na rezervaci očkování kolega Michal Tomeš. Zkušenosti nemocnic pak v obsáhlém textu „Od rána to padá a nejde to“ popisuje trojice reportérů Bára Janáková, Prokop Vodrážka a Iva Bezděková.

Mimo zasekaný systém ráno přišlo ještě jedno překvapení – lidé se totiž nemohli dovolat ani na informační linku 1221, která má sloužit jako podpora pro registraci. O tom, jak ministerstvu zdravotnictví se sháněním desítek externích operátorů pomáhá Český červený kříž, psala kolegyně Jana Ustohalová.

Data, data, data

Aby celý Notes nebyl jen o covidu-19 (zdravím kamaráda), přidávám ještě téma data. Prvním příspěvkem v téhle kategorii je dnešní Studio N, kam si editor Filip Titlbach přizval investigativní reportérku Elišku Hradilkovou Bártovou. Ta totiž odhalila, že osobní data lidí, kteří skončili kvůli koronaviru v karanténě, jsou předávána policejnímu prezidiu. Proč a jak? To si můžete poslechnout v nejnovější epizodě našeho podcastu.

A u dat se ještě chvilku zdržím – kolega ze slovenského Denníku N Mirek Tóda totiž s etickými hackery řešil, proč si nepsat na Instagramu ani Facebooku. V textu se dočtete o zranitelnosti operačního systému iOS pro iPhony, důležitosti aktualizací a zálohování, ale také třeba o tom, proč je podle hackerů stále nejlepší messenger Signal a jaké existují alternativy k internetovým prohlížečům, jako je Safari nebo Google Chrome.

Do široké kategorie dat přispěla dnes také reportérka Petra Procházková, a to úplně jinak než předchozí dva příspěvky. Mluvila totiž s ruským advokátem Ivanem Pavlovem, nejslavnějším ruským obhájcem občanů, kteří se dostali do konfliktu s tajnými službami. V současnosti zastupuje novináře Ivana Safronova, který podle vyšetřovatelů dodával informace české tajné službě.

„Nemyslím to zle. Při vší úctě k České republice, abych tak řekl. Rusku stojí za to nejen nevelké Česko, ale třeba i chudé a malé Moldavsko obvinit z toho, že slouží jako zdroj utajovaných informací o Rusku pro USA,“ dočtete se například v jedné z odpovědí.

Čtení na víkend

Týden to byl dlouhý a náročný, proto chci závěrem nabídnout pár tipů na víkendové čtení. Pokud ve volné chvíli nesáhnete po nějaké detektivce, můžete si přečíst aspoň rozhovor s autorem mnoha z nich. Albína Mrázová totiž vyzpovídala jednoho z nejznámějších norských spisovatelů.

„Harry je také jen člověk, nejspíš ale není typ, který umře stářím v teplé posteli,“ řekl Jo Nesbø mimo jiné o jedné ze svých hlavních postav.

Jo Nesbø. Foto: Thron Ullberg

Druhý tip se vztahuje k jednomu jubileu – Wikipedie totiž dnes oslavila 20 let své existence a já jsem se proto na stránkách Kontextu vydala pod povrch této digitální knihovny vědomostí, do její historie i budoucnosti.

Ačkoliv je Wikipedie premiantkou mezi technologickými giganty i zářným příkladem otevřeného obsahu a svobodného softwaru, projekt obsahuje i temná a zaprášená zákoutí, kde je třeba rozsvítit a která je třeba vymést – ať už jde o případy obtěžování uvnitř komunity, kontroverzní hesla, vandalství v jednotlivých článcích, či homogenitu editorů.

Nezbývá nic jiného než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější