Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rok 2018 v pražské divadelní činohře: soukromé horory, společenské hrůzy a faustovské poznávání

Vanda Hybnerová v Kanibalkách. Foto: Městská divadla pražská.
Vanda Hybnerová v Kanibalkách. Foto: Městská divadla pražská.

Pokud máme v premiérách loňského roku vystopovat obecnější trend, pak je to pokračující odklon od dramatických textů směrem k adaptacím prozaických předloh a v rovině ideové čím dál zřetelnější posun od věčných témat k přímým i sofistikovanějším reflexím společensko-politické pasti, v níž jsme v posledních letech uvízli.

Bez povšimnutí by neměl zůstat ani stupňující se tlak ze strany bulvárních scén, jemuž jsou zavedené divadelní domy vystavovány. V samém centru Prahy nesídlí už jenom Studio Dva nebo Divadlo Palace, ale rodí se stále další a další komerční stánky, jejichž vábení často neodolají ani herci první ligy. Na opačné straně ovšem vzniká i nemálo alternativních uskupení vyrůstajících na generační bázi a ze vzdoru vůči tradici.

Klasické Národní

Jak si v této situaci loni vedlo Národní divadlo? Vzhledem k rekonstrukci Státní opery a s ní spojeným provozním omezením se ani jediná z premiér činoherního souboru neodehrála ve zlaté kapličce, zato hned tři novinky obohatily repertoár Stavovského divadla. Umělecký šéf souboru Daniel Špinar s úspěchem nastudoval drama britské autorky Moiry Buffiniové Vítejte v Thébách a v závěru roku přidal vlastní adaptaci Zweigova románu Netrpělivost srdce. Oba tituly spojuje snaha vytvořit velké představení moderního střihu, které nápaditě pracuje s prostorem, zaujme originálním scénografickým plánem i dynamickou hereckou akcí.

Buffiniové variace na antické motivy je nesporným dramaturgickým objevem, neboť velmi invenčně zpracovává zásadní otázky globalizace: krvavé lokální konflikty, drancování přírodních zdrojů, vývoz demokracie, uprchlickou krizi a také aroganci západní civilizace vůči třetímu světu. O to víc mrzí, že mimořádná inscenace musí bojovat se zarytou nedůvěrou tuzemského diváka vůči politické tematice na velkém jevišti.

Adaptaci románu Stefana Zweiga Netrpělivost srdce, jehož děj se odehrává v předvečer první světové války, pojal Špinar jako psychologický horor o neopětované lásce a riziku přizpůsobivosti. Inscenace smysluplně pracuje s točnou coby metaforou fatálního pohybu v kruhu a nezříká se výtvarné neotřelosti, ale do popředí víc než kdy jindy staví samotné herce. Radúz Mácha v roli zoufalého poručíka Hofmillera podává mezní výkon, představení odehraje v sebevražedném tempu,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější