Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Dnešek patří statečným ženám, ale ať jste kdokoliv, ukliďte si doma, v duši i před prahem

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Nevím, nevím, zda se mi podaří vlít vám do žil alespoň kapku optimismu. Nicméně vás provedu naším dnešním obsahem s radostí nad tím, že po přečtení článků člověk alespoň ví, na čem je.

Dnešní Notes pro vás připravila Petra Procházková.

Přestávám se diskusím na Facebooku divit. Smiřuji se s tím, že se tam setkávají znalci z různých oborů s laiky, lidé frustrovaní, vyrovnaní, zklamaní i plní naděje. Covid učinil spory na sociálních sítích tak vášnivými, často nenávistnými, i proto, že jde doslova o život. Na změť názorů, zaručených pravd, rad i útoků mám dost dobrý lék. Dnes pro nás opět uklidil Petr Koubský.

Start očkování proti covidu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Jeho trpělivé, klidné, ale naléhavé vysvětlování je jako balzám: Tyto otázky na covid mají odpověď. A v těchto ještě není jasno. Hned na začátku říká něco, co by se mělo vytesat když ne do kamene, tak alespoň rozeslat jako hromadný e-mail: „Je zbytečné znovu a znovu řešit otázky, na něž existuje jednoznačná odpověď. Je nesprávné a nebezpečné potlačovat širokou diskusi tam, kde dosud není jasno.“ Petr pro nás, zoufale tápající v přehršli názorů a tvrzení, roztřídil otázky a odpovědi do srozumitelného útvaru, který když nic jiného… rozsvítí světýlko v tunelu. Protože zatím z 24 milionů naočkovaných některou z vakcín proti koronaviru nikdo neumřel. Nebo se to alespoň neví. Jako spousta dalších věcí. Ale u srdce mne hřeje vědomí, že až se zase něco vědět bude, Petr Koubský mi to přežvýká do srozumitelného tvaru a předloží na podnose ke konzumaci.

Sice to také není veselé téma, vlastně je rovněž vpravdě pohřební, ale s covidem nemá naštěstí nic společného. Jan Wirnitzer se zabývá hradním mluvčím Ovčáčkem a hřbitovy. Pan mluvčí totiž vystoupil s razancí sobě vlastní na obhajobu pohřebiště vojáků Rudé armády, které bylo dle něj barbarsky zneuctěno.

Jenže, jak se ukázalo a jak to stojí už v samotném titulku článku Zavrženíhodné zneuctění rudoarmějců, psali hradní úředníci. Ve skutečnosti šlo o rekonstrukci hřbitova, jednalo se o nonsens. Mluvčím i mluvkům věřme s mírou, ukazuje se.

Foto: archiv

Protože každého, kdo je ochoten před tím, než něco vypustí do sítě maličko zapřemýšlet, napadlo, že to je poněkud podivné zneuctění – omotat plastiku samopalu igelitem například, ale stane se. Na Facebooku se objevuje v dnešní době nesmyslů! Škoda jen, když je šíří lidé, kteří mají v popisu pravý opak rozpoutávání nenávistných vášní, půtek a zveřejňování dezinformací. Zase na druhou stranu alespoň díky kolegovi Wirnitzerovi vynikla a byla patřičně zdůvodněna důležitost té naší novinářské profese – a jedné z nemála povinností: uvádět na pravou míru to, co politici a jejich hlásné trouby bezmyšlenkovitě vykopnou do mediálního prostoru. Bez ohledu na to, do které branky se strefí. Tady to byl zrovna vlastňák jako vyšitý. Nutno přiznat, že se za něj pan Ovčáček omluvil. Mně by ale za takový faul nejspíš moji nadřízení poslali okopávat brambory.

Abychom ale neplivali jedovatou slinu pouze do vlastního hnízda, mrkněme prostřednictvím Albíny Mrázové do Švédska.

Švédi to nejdřív zkoušeli s koronavirem dost liberálně. Myšlenka kolektivní imunity ale utonula ve svodkách o rostoucím počtu nakažených a přeplněných nemocnicích.

A v podobném chování některých politiků, jako to známe z domácích vod. I Švédi mají svého Prymulu, který nabádal k tomu, aby se lidé zřekli letos nákupů v obchodních centrech, a vzápětí tam sám vyrazil. Byl jím premiér Stefan Löfven. Omluvil se, ale tak nějak – po česku. Prý online nakupovat neumí, tak co měl asi dělat.

Šéf Agentury pro nepředvídatelné události zase odjel na Kanáry, i když kabinet předtím Švédy žádal, aby seděli doma. Trapas, který ho stál stolec. Do situace se nakonec navzdory tradicím musel zapojit i sám král Karel XVI. Gustav, který jindy politiku nechává plavat. Teď příliš uvolněný přístup zkritizoval a sklidil tak nepochopení části veřejnosti: král je král a do pandemie se motat nemá. Jenže, jak píše Albína, Švédsko se topí ve druhé vlně. Mění strategii a zpřísňuje opatření novým zákonem. Takže, na králova slova zase jednou došlo.

Prohřešky švédského ministra či krále jsou nic proti tomu, co má část Ameriky za zlé prezidentu Donaldu Trumpovi. A navíc, někteří jeho stoupenci věří, že to nejlepší je teprve čeká – občanská válka je prý na spadnutí.

Kirill Ščeblykin popisuje, čeho se Amerika bojí před inaugurací, a jakou roli v tom, co se děje a dít bude, hrají sociální sítě. Hrozí opět násilí? Trumpovi příznivci i odpůrci se chytají na výjimečnou inauguraci, jmenuje se článek, který přibližuje USA před událostí, kterou vám popíšeme, jak nejlépe budeme moci.

Martin C. Putna vám ve skvělém podcastu Filipa Titlbacha povypráví o jednom záhadném hřebíku. Před spaním ideální.

Jana Ustohalová pokračuje ve své reportážní sérii z chebské nemocnice. Zjistila, že nastala i situace, kdy lékařka neměla lůžko, na které by uložila nemocného s covidem-19. Nechtěla bych být v její situaci. „Všichni už jsou daleko za hranou svých rezerv. Zdravotníci se snaží postarat naprosto o každého. Na úkor svých vlastních potřeb, svého jídla, spánku, odpočinku, volného času, mají neskutečné množství přesčasů.“ Myslím, že tohle je nejpodstatnější sdělení z dnešního vydání. Jeho autorkou je statečná hlavní sestra chebské nemocnice Miroslava Korseltová. Nějak mám dneska těch nechtěně statečných žen víc, než bych si přála. Ještě o jedné řeč bude.

Na papíru si v klidu a míru přečtete:

– Připravte si kartičku pojištěnce a trpělivost na rezervační systém vakcín
– Piráti kývli, jdou do voleb se Starosty
– Česko mohlo koupit vakcín mnohem víc. Brusel žádný strop neurčil
– Kde jsou kytky a ovoce? Brexit, týden první
– Podpora firem, domácností a čínských výrobců roušek
– Lidé se kvůli covidu do nemocnice bojí, s infarktem přicházejí pozdě
– Komentář: Není kam se vracet. Trump jen říkal, co si republikáni myslí
– Nejlepší hudba v roce 2020 (1. díl)
– Návratu Dakaru do Afriky brání řevnivost i peníze

Z Východu přichází občas studené počasí ale i zprávy, které zahřejí:

Nevím, jak pro koho, ale pro mne je to zpráva pozitivní. Nově zvolená, vzdělaná, krásná, charismatická a demokraticky smýšlející prezidentka Moldavska Maia Sanduová na svou první cestu zamířila na Ukrajinu. Nikoliv do Moskvy. Ani do Bruselu nebo do Washingtonu.

Svědčí to o tom, že je odhodlaná emancipovat i stát, který se prozatím zmítal v dilematu, zda jít ruskou, či evropskou cestou. Sanduová si začala prošlapávat svou vlastní pěšinku.

S hrou symbolů to trochu přehnali nejen naši čeští odpůrci očkování, co si na klopy věší žluté hvězdy, ale i ruští cirkusoví umělci. V Udmurtsku vymysleli show na téma historie velké vlastenecké války, ve které účinkují i kozy, opice a psi – oblečení do nacistických uniforem nebo zkrášlení vlajkami s hákovým křížem.

Vkus je věc opravdu individuální. Jak se ale ti kozlíci cítí? Není to náhodou týrání zvířat?

Máme rok 2021. A další statečná žena stále sedí v běloruském vězení. Jmenuje se Maryja Kalesnikavová a před pár dny jí soud oznámil, že nejméně do MDŽ zůstane za mřížemi. Jen málokdy si dovolím s takovou jistotou říci: je nevinná a režim se jí mstí za to, že se mu dokázala postavit.

Kolikrát o ní tady v Notesu ještě budu muset napsat, netuším. Vím ale určitě, že dlouhé věznění vydrží s důstojností jí vlastní a jednou Deníku N povypráví, co prožila. Zatím vím, že ve vězení není teplá voda. V dalším Notesu s vámi a bohužel nejspíš i s ní na shledanou.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější