Proton a ptakopysk: vědci rozšiřují hranice známého světa
Předci našich předků v Africe před dvěma miliony let byli šikovnější, než jsme si dosud mysleli. Proton je menší, než jsme si dosud mysleli. Testování na covid-19 může fungovat snáze, než jsme si mysleli, jestli to na FÚ AV ČR dotáhnou do konce. A nejpodivnější ze všeho je v každém případě ptakopysk. Je tu první letošní částečný součet dění ve vědě a technice.
Proton je menší, než jak si ho vědci představovali donedávna, a to o necelá čtyři procenta. Možná vám to nepřipadá jako velká senzace. Teoretickým fyzikům, popravdě řečeno, také ne, protože někteří z nich doufali, že z rozdílných výsledků, jež poskytují různé metody měření velikosti protonu, vytěží něco víc než upřesnění tabulkové hodnoty – třeba novou, dosud neznámou zákonitost, počátek velkého objevu.
Nestalo se, ale úžasné je, že se něco tak malého jako velikost protonu vůbec dá měřit. Subatomární částice si obvykle představujeme jako body bez rozměru. Pro většinu účelů to stačí. Nicméně proton, částice, kterou najdeme v jádrech všech atomů (do značné míry se dá tvrdit, že se vše kolem nás včetně nás samotných skládá hlavně z protonů), má vnitřní strukturu, není tedy „elementární“, a má také rozměr.
Jaký? To odhalilo měření rozptylem elektronů, používané už od Rutherfordových časů, tedy od začátku dvacátého století. Dráhy elektronů, jimiž se ostřelují atomová jádra, se deformují v blízkosti kladného náboje protonu, z čehož lze poznat, jak je ten náboj rozmístěn v prostoru.
Vedle toho existuje moderní
