Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Uklidili jsme pro vás: Tyto otázky na covid mají odpověď. A v těchto ještě není jasno

Gabriel Kuchta, Deník N
Gabriel Kuchta, Deník N

Můžete covidem onemocnět podruhé? Má smysl očkovat ty, kteří nemoc prodělali? Můžete se od očkované osoby pořád ještě nakazit? V souvislosti s covidem se diskutuje o mnoha otázkách. Tentokrát jsme je roztřídili podle toho, zda na ně existuje jednoznačná odpověď, anebo zda jsou předmětem dalšího zkoumání. Podle toho lze posoudit užitečnost takových diskusí.

Je zbytečné znovu a znovu řešit otázky, na něž existuje jednoznačná odpověď. Je nesprávné a nebezpečné potlačovat širokou diskusi tam, kde dosud není jasno. O covidu se už mnoho věcí  ví s jistotou. Na mnoha jiných odpovědích se odborníci naopak zatím neshodnou. Jak poznat, které otázky a problémy patří do první skupiny a které do druhé? Pokusili jsme se je pro vás roztřídit. Na pomoc jsme si přivolali klokana.

Stáda vačnatců na Vysočině

Je pravda, že v lesích u Chotěboře žije klokan? Na takovou otázku je těžké odpovědět jednoznačně. Jak známo, klokani na Vysočině doma nejsou. Nějaký však mohl utéci ze zoo či z domácího chovu a usídlit se na břehu Doubravky, proč ne? Dokud ho nechytneme, nebo aspoň nevyfotografujeme, zůstane jeho existence sporná. Pomůže pídit se po indiciích – zprávách o útěku, očitých svědectvích, stopách. Diskuse je potřebná a legitimní. Legitimní není tvrdit, že klokanova přítomnost na Chotěbořsku je hotová věc (fotku nemám, ale znám paní, která ho viděla, a tím je to jasné), či naopak, že je zcela vyloučená (pane redaktore, měl jste ve škole zeměpis? Odkdy leží Chotěboř v Austrálii, co?).

Je pravda, že v lesích u Chotěboře žijí stohlavá stáda klokanů? Diskuse může a měla by být stručná. V tomto případě je zbytečné řešit, odkud by se tam vzali. Jemný mechanismus problému nás zpočátku vůbec nemusí zajímat. Důležité je jen to, že stovky klokanů se v hustě zalidněné krajině dlouho neschovají. Chybí-li věrohodná svědectví a přímé důkazy, můžeme tvrzení klidně zamítnout.

Dá se naopak zaručit, že u Chotěboře nežije ani jeden klokan? Ne. Bez rozmýšlení se dá říci, že to je pravděpodobné, dalším průzkumem lze dojít k „velmi pravděpodobné“, ale tam zpravidla končíme. Podat důkaz nemožnosti málo pravděpodobného tvrzení přírodní vědy nedovedou.

Je pravda, že chotěbořská radnice je celá z plísňového sýra a místa úředníků zaujali klokani, kteří tam vyřizují písemnosti? Diskuse je ztrátou času. Jet se do Chotěboře přesvědčit na vlastní oči je možné, ale zbytečné.

Zkusme podle podobného klíče roztřídit hlavní praktické otázky, které se týkají covidu. Na některé z nich jednoznačná odpověď existuje, na jiné ne.

Takové rozdělení je důležité. Napoví nám, které diskuse mají smysl a které jsou ztrátou času. Ukáže nám také, které autority se angažují v důvěryhodných kauzách, byť třeba s menšinovým a nepopulárním názorem, a které naopak hájí neobhajitelné stanovisko. Věda dovede za normálních okolností takové spory řešit – většinou umí dobře rozlišovat mezi menšinovým disentním názorem a omylem či nesmyslem. Dnes, pod tlakem okolností, se jí to ne vždy daří.

Co víme jistě

Je situace s covidem skutečně

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější