Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: O červených čárách, bílých lajnách a černých scénářích

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Vážení čtenáři, vážené čtenářky, obávám se, že jediné, co bude v tomto Notesu „veselé“, je jméno jednoho neurvalého moderátora. V Deníku N jsme dnes pokračovali v analýzách dramatických událostí v USA a pokusili jsme se pro vás zorientovat v epidemiologické situaci a ve vakcinačních plánech. Od špatných zpráv si ale o víkendu můžete odpočinout třeba meditativním počítáním ptáků na krmítku. Páteční Notes otvírá Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Ve středu večer jsme v přímém přenosu sledovali drama, když dav běsnících Trumpových fanoušků pronikl násilím do Kapitolu. Drama, jehož „katastrofou“ byla smrt pěti lidí. Drama, které pokračuje (nejen) mediální katarzí, tedy analýzami příčin a následků.

Nad bitvou o Kapitol se s mírným odstupem zamýšlí i Jan Wirnitzer. Tak jako každý rok bilancují prezidenti USA v projevu před Kongresem, i tuhle tragickou událost je možné vnímat jako zprávu o stavu unie. „Z dosavadní praxe víme, že žádná červená čára není dost červená na to, aby ji Donald Trump nepřekročil. (…) Trump zašel tak daleko, že se veškeré dosavadní červené čáry slily v nezřetelný proužek vzadu na obzoru,“ píše Honza.

Nelíbí je málo

Červenou čáru zjevně překročil i (už dřív kontroverzemi obestřený) moderátor Luboš Xaver Veselý, když coby externí spolupracovník Českého rozhlasu ve svém pořadu zostouzel a zesměšňoval svou (de facto) kolegyni Veroniku Sedláčkovou.

Díky Hance Mazancové a Filipu Titlbachovi měl už včera večer Deník N k dispozici text otevřeného dopisu zaměstnanců a ZAMĚSTNANKYŇ (ano, autoři a autorky Deníku N jsou také zatížení „tím genderovým, politickým, korektním, debilním stylem“, a jejich pokrokoví šéfové je v tom ještě podporují). Obracejí se v něm na ředitele rozhlasu René Zavorala a vyzývají ho k ráznějšímu kroku, než jsou slova na jeho blogu o tom, že se mu Veselého vyjadřování „nelíbí“.

Od červené čáry zvolna přejděme k bílé lajně. A nebude to o fotbale, i když… Náš spolupracovník Tomáš Nídr vás strhne příběhem o kokainové bráně do Evropy, jíž se před lety stala malá nenápadná zemička v západní Africe, bývalá portugalská kolonie Guinea-Bissau. „Před patnácti lety našli rybáři na pláži vyplavené pytle s bílým práškem. Nevěděli, co to je. Napadlo je, že to možná bude hnojivo, ale pro rostliny, kterým sypkým materiálem vylepšili půdu, to mělo fatální následky. A tak si neznámým produktem vesničané nalajnovali fotbalové hřiště.“ Ale to byl jen začátek.

Naše kolegyně Magdalena Slezáková zase sleduje čínský proces s aktéry velké úplatkářské kauzy kolem firmy CEFC, před třemi dny padl první rozsudek smrti, dnes další – doživotí. Máte pocit, že jste zkratku CEFC už někde slyšeli? Paměť vás neklame, tato obří společnost měla napojení i na českou politickou scénu, její zakladatel Jie Ťien-ming měl dokonce plnit roli poradce prezidenta Zemana.

„Zdravotníci to nějak zvládnou…“

Zatímco ministr zdravotnictví se dal slyšet, že se neplánuje žádné zmírňování opatření, protože „nikdo z nás si nepřeje, aby se situace dostala do rizikových scénářů“, podle současných počtů hospitalizací a hlavně podle predikcí do dalších týdnů není vůbec namístě mluvit o „možném budoucím riziku“.

V rejži a loji jsme už teď. Adéla Skoupá zaznamenala včerejší jednání zdravotnického výboru, ze kterého vyplývá jediné: nezvratně spějeme ke krizi, i podle nejoptimističtějších scénářů bude do týdne v nemocnicích nejvíc lidí za celou pandemii v Česku.

Toto drama se ale (z psychologického hlediska bohužel) neodehrává v přímém televizním přenosu, ale za zdmi nemocnic, a jeho hlavními aktéry jsou už teď totálně vyčerpaní zdravotníci a zdravotnice, kteří nemají ani čas a sílu si pořádně postěžovat. Silným hlasem za ně mluví šéf lékařské komory Kubek: „Celá společnost s jistou dávkou cynismu počítá s tím, že zdravotníci to zase nějak zvládnou. Ale zdravotníci už toho mají prostě plné zuby. A je jedno, kde dělají. Cítí se zneužívaní, podvedení a opuštění. Opuštění v tom, že oni jsou ti, kteří mají bojovat proto, aby jiní mohli chodit do hospody, jezdit na sjezdovkách a podobně.“

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Aby toho temna nebylo málo, končí i „výdejny radosti“. Kolega Adam Hecl připomenul zprávu, která obsahuje tyto tíživé existenciální konotace… Internetový obchod Zoot, jehož výdejny se honosily tímto sloganem, bude zboží distribuovat už jen přes kamenné prodejny módy. Takže nezoufejte, sama radost (z nakupování) nekončí, jen si pro ni musíte zajít jinam.

Pro nás, kteří nevěříme hoaxům, ale důvěřujeme poznání, vědě a medicíně, by tu přece jen byla jedna dobrá zpráva od kolegyně Markéty Boubínové. Brusel zajistil dalších 300 milionů dávek vakcín Pfizer/BioNTech, což by pro Česko mohlo znamenat celkem 14,4 milionu dávek pro 7,2 milionu lidí.

Jenže to by v tom byl čert, aby mohla být nějaká radost čirá. Vypadá to, že Česko zatím vakcín objednalo málo a je v tom zmatek. Ale zase ruku na srdce, kdyby nebyl, mohlo by nám to vyrazit dech.

„Strach z velkých šelem je jedním z hromosvodů pro část populace, která čím dál méně rozumí překotně se vyvíjejícímu světu a jako tonoucí stébla se chytá pravěkých emocí,“ říká zoolog Pavel Hulva. Foto: ČTK

Ale jak říká v našem rozhovoru zoolog a molekulární biolog Pavel Hulva, jsme geneticky – a to i na psychologické rovině – vybavení na život v savaně, nikoliv na život ve složité technosféře. I proto je vlastně zmatek nedílnou součástí našich životů. „Kolektivní homo sapiens prostě není až tak sapiens, společensky je člověk nastaven spíš na vedení kmenových válek než na řešení komplexních problémů.“

Tak čemu se divíme.

Pomalu se loučím, pátečním večerem začíná víkend. A jelikož volnočasový program na sobotu a neděli je silně okleštěn lockdownem, můžete z něj hodinku času věnovat vědě. Přesněji řečeno ornitologii. Asociace Birdlife vyhlásila jako každý rok sčítání ptáků na krmítkách. Máte-li na balkoně, na okně nebo někde v okolí krmítko (nebo máte dobrou vůli k sestrojení krmítka improvizovaného), nasypte do něj hrst ptačího zobání, poodstupte, abyste ptáky nerušili, ale dobře na krmítko viděli (dalekohled je ideální, ale obejdete se bez něj), a do notýsku si poznamenávejte, které druhy (jde o rozpoznání těch nejběžnějších, jako je sýkorka, kos nebo vrabec, a pomůže vám tento návod) a kolik jich během jedné hodiny pro trochu zrní přiletí.

Za celý Deník N přeju čtenářům a čtenářkám hezký víkend, užijte si ho a hlavně zůstaňte zdraví. Zdravotníkům hodně sil, myslíme na vás.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější