Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Stalo se to, co se dalo čekat. A stejně je těžké tomu porozumět. V Deníku N jsme se o to pokusili

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Dnešní Notes se spoustou čtení pro vás sepsal Adam Hecl.

Jak to dneska začít? „Zřejmě nikdo nečekal, že…“ Ale ne. Dalo se přece čekat, že Trumpova jízda autem bez brzd na zamrzlé dálnici skončí nějak takhle. Překvapivé bylo, jak moc „takhle“ skončila. Ve středu večer jsem v Deníku N sloužil odpolední webeditorskou službu, takže jsem obstarával zprávy v rubrice Minuta N. Ze světových agentur a amerických médií nejdříve přicházely zprávy o rostoucích počtech lidí shlukujících se před budovou washingtonského Kapitolu.

Poté první fotografie policistů. Posléze fotografie lidí, jak přeskakují ploty kolem tohoto symbolu americké (a svým způsobem i západní) demokracie. No a sotva jsem našel spolehlivý zdroj, fotografie z místa, detaily o počtu lidí a podobně, do redakčního chatu má kolegyně Jana Ciglerová, která celou situaci pečlivě sledovala, poslala tento tweet od Steva Nelsona, reportéra deníku Washington Post v hlavním městě USA:

Do té doby něco nepředstavitelného. Situace vygradovala opravdu rychle. Vše podstatné, minutu po minutě, najdete pod tagem Americké volby. A i když může místy toto označení tématu působit až surreálně, volby dopadly dle demokratických zvyklostí.

Okolo půlnoci středoevropského času bylo bezprostřední nebezpečí zažehnáno. Nic však už nevrátí život čtyřem lidem, kteří při incidentu zahynuli. A za jejich životy je odpovědná právě štvavá rétorika Donalda Trumpa, který ještě hodinu a půl před vypuknutím útoku své příznivce vyzýval, že „když budou slabí, nikdy si naši zemi zpátky nevezmou“. Trump ale koneckonců hrozil, že si „vládu vezme zpět“, už od chvíle, kdy se ujal úřadu, jak píše ve své analýze na stránkách Deníku N Edward Luce z Financial Times.

Ve dvě hodiny ráno středoevropského času (ve Washingtonu v osm večer) vystoupil před senátory viceprezident Pence a odstartovalo pokračování jednání o uznání Joea Bidena jako dalšího právoplatného prezidenta USA. „Pojďme zpátky do práce,“ oznámil Pence.

A přesně tak to bylo. Za pár hodin bylo rozhodnuto a Biden byl oficiálně vyhlášen prezidentem Spojených států. Demokratické mechanismy fungování státu neselhaly. I tak je to ale šrám. Šrám na pověsti země, která je, pokud se nepletu, celých 226 z 243 let své existence téměř nepřetržitě v nějaké válce.

Noční dění přineslo mnoho otázek. V Deníku N jsme se včera i dnes pokusili odpovědět na co nejvíc z nich.

To, na co se ptá zřejmě nejvíc lidí, je, jak je možné, že se demonstranti do budovy Kapitolu vůbec dostali. Jasněji by v tom mohl udělat článek Kirilla Ščeblykina. Nejvíce emocí vyvolává srovnání s jarními protesty příznivců hnutí Black Lives Matter, kdy bylo příslušníků bezpečnostních složek ve službě v ulicích mnohem víc než teď.

Kde byli všichni policisté? Ptají se uživatelé, hlavně z řad Trumpových kritiků, na sociálních sítích. „Ptá se snad někdo, kde je Miley Cyrus, když zpívá Hanna Montana na podiu?“ ozývají se štiplavé odpovědi. O tom, co se přesně v Kapitolu dělo, o evakuaci kongresmanů, rozbíjení oken, zabavených zbraních i střelbě, píše „z pohledu zevnitř“ Dominika Píhová.

Trump po tomto, dá se říct, nepovedeném puči začíná rychle ztrácet podporu. Jak u opozice, tak u svých vlastních. A ti největší kritici vyzývají vládu USA k výjimečnému kroku: odstavit Trumpa na následující dva týdny, než Joe Biden definitivně převezme vládu. Jak totiž varuje (nejen) deník Washington Post: i za tak krátkou dobu může dosluhující prezident napáchat další škody. Prezident, který i potom, co byli útočníci z budovy Kapitolu rozehnáni, stále trval na tom, že byly volby zfalšované a tažení na Kapitol mělo být odplatou. Ve svém článku o tom píše Jana Ciglerová.

Na Trumpa zanevřelo i jeho nejbližší okolí: rezignovali například prezidentův poradce pro Čínu, jeho ministryně dopravy či vedoucí kanceláře první dámy Melanie Trumpové. O nečekaných změnách v Trumpově kabinetu píše kolega Tomáš Linhart. A protože byl právě Donald Trump dlouhou dobu „vlajkovou lodí“ republikánské strany, jistá míra introspekce musí zákonitě dolehnout i na ni. O tom se dočtete v článku Markéty Boubínové.

Mnohým se bezprecedentní události v americkém hlavním městě ale hodily. Je to totiž voda na mlýn autoritářským režimům. Ty vzkazují: podívejte se. Nás budete soudit, když se u vás děje tohle? Čínské stranické noviny Global Times píšou o „karmě“ a vysmívají se „dvojímu metru“. O těch, jejichž PR mašinerie bude celou událost zcela jistě ještě dlouho využívat pro své účely, píšou zasvěceně kolegyně Magdalena Slezáková a Petra Procházková.

Do jisté míry převlékl kabát, nebo aspoň kšiltovku, i český premiér Andrej Babiš, který si pár hodin po incidentu na sociálních sítích změnil profilovou fotku, kde je s červenou trumpovskou kšiltovkou, na fotku s rouškou. Jak později řekl pro Českou televizi, opravdu to udělal v reakci na noční incident. Tato na první pohled bezvýznamná věc s sebou nese symbolické poselství. I proto si jí všimla například světová agentura Reuters, britská BBC a další. Více v komentáři Jana Moláčka.

Andrej Babiš si po včerejších násilnostech Trumpových stoupenců změnil profilovou fotku na Twitteru. Reprodukce: Deník N

Jestli se však někdo zapotil ještě trochu více než ostatní, byl to dozajista běloruský prezident Lukašenko. Jak má totiž na jednu stranu vyjádřit sympatie k Trumpovi, jeho autoritářským tendencím a nevoli k demokracii, a zároveň nelegitimizovat „povstání“ na washingtonském pahorku? Řekl, že požadavky demonstrantů byly sice do jisté míry legitimní (bod jedna splněn), ale útok odsoudil. Aby se náhodou nestalo, že se o něco pokusí i občané v Bělorusku. Ty naopak vyzval, ať se uklidní, čímž splnil i bod b.

Co by nemělo zapadnout

A pro ty z vás, kteří sledovali dění ve Spojených státech stejně napjatě jako my, a teď zjišťujete, co se dělo mimo něj, přináším následující souhrn:

Dnes testy ukázaly nejvíc nakažených koronavirem v Česku od počátku pandemie koronaviru. V přepočtu na počet obyvatel jsme na tom nejhůře na světě. Co do počtu úmrtí souvisejících s koronavirem jsme na pátém místě. Podle ministra zdravotnictví může za tato vysoká čísla chování Čechů během uplynulých svátků. Jenže data mluví jinak. O situaci zasvěceně píše Iva Bezděková.

Hnutí STAN chce jít do letošních sněmovních voleb s Piráty. 92 % celostátního výboru se vyslovilo pro. Teď je řada na vyjádření Pirátů. Společná kandidatura by mohla vytvořit významný politický subjekt. Podle průzkumů by se mu podařilo získat i pár voličů hnutí ANO.

Včera jsme zveřejnili článek, který odhaluje fungování největších pornostránek v Česku. Sepsali ho naši investigativci Lukáš Prchal a Jakub Zelenka. Zjistili například, že stránka Xvideos nepodrobuje nahraná videa žádné kontrole, tudíž nic nebrání tomu, aby se v nich objevoval nelegální obsah. Pro Českou republiku, už tak nechvalně proslulou pornoprůmyslem, je to další škraloup. Jak ale ve svém komentáři píše Pavel Houdek, ještě je zde prostor k vykoupení. Policie musí ukázat, že si na tyto zločiny, totiž záběry dětského porna, opravdového znásilnění a dalšího násilí, dokáže došlápnout.

Nevím, jestli nově platný zákon o tlumočnících sestavovali ti samí lidé, kteří sestavují opatření proti šíření koronaviru, ale na první pohled to tak vypadá. Zákon začal platit po více než padesáti letech. Už teď ho však sami tlumočníci prakticky musí porušovat. Za nedodržení přitom hrozí vysoké pokuty. To vše proto, že ministerstvo spravedlnosti spoustu věcí nedomyslelo. Více v článku Štěpána Vojtěcha.

A jak budou vypadat zítřejší noviny?

– Odstavit, obžalovat. Sílí tlak na Donalda Trumpa
– Fenomenální bezpečnostní selhání ve Washingtonu
– „Kde je policie?“ Co se dělo za dveřmi Kapitolu
– Útok na Kapitol: Číně dárek z nebes, Rusku dar pod jolku
– Komentář: Kšiltovkové dilema konzervativců
– ČR může zastavit zločiny, které se dějí na světovém pornoserveru
– Superministr Havlíček se může stát jedním z lídrů volební kampaně ANO
– Zelená v EU pro další vakcínu, tentokrát od Moderny
– Bude Božena slušné melodrama?

Kontext N:
– Hrůzou bychom se měli třást v supermarketu, ne před vlkem, říká zoolog
– Myšlení pro turbuletní dobu. Proč hledat pomoc u stoiků?
– Ordinace v růžové zahradě končí o patnáct let později, než měla

Příjemný večer vám za redakci Deníku N přeje Adam Hecl.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější