Věda 2020: pohled dovnitř buněk a do hlubin vesmíru očima člověka i umělé inteligence
Vědecký pokrok se kvůli koronaviru rozhodně nezastavil, jen jsme měli méně času povšimnout si ho. A netýkal se jen léků a vakcín. Rok 2020 byl také rokem umělé inteligence, důležitých vesmírných misí a přinesl důležitý průlom v molekulární biologii.
Začít však musíme tím nejviditelnějším, a to rozhodně bylo enormní vědecké úsilí kolem viru SARS-CoV-2. Postupně se podařilo rozpoznat epidemii, sekvenovat genom viru, vyzkoušet různé léky a především vyvinout a otestovat řadu vakcín. Několik z nich je už, jak víme, v plném nasazení, což je naprosto nevídaná rychlost. Tak velká rychlost, že je pro veřejnost až matoucí. Nemusíte být žádný skalní odpůrce očkování, a stejně vás napadne otázka: Vyzkoušeli to dobře? Není to uspěchané?
K tomu je třeba říci dvě zásadní věci. Zaprvé, vakcína je víceméně stavebnice. Tvůrci vakcín ve farmaceutických firmách nezačínali od nuly. Měli k dispozici hotové stavební díly, jen je uzpůsobili a poskládali. V tomto smyslu nejsou vakcíny proti covidu dílem letošního roku, ale spíše mnoha let předchozích, po které se akumulovaly znalosti a dovednosti.
A zadruhé, nejsme ani tak svědky úžasně rychlé vědy, ale především úžasně rychlé byrokracie. Často
