Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nechte se nadchnout jejich nadšením. Česká vědecká esa ve vysoké hře vědy a života

Česká esa ve světě vědy
Česká esa ve světě vědy

Vážení čtenáři a čtenářky, ve speciálu Deníku N najdete profily šesti špičkových českých vědců a vědkyň. Pokud se začtete, moc bych si přála, aby se vám stalo totéž, co se stává mně, když s takovými lidmi mluvím. Mívám pak pocit, že mě nakazili. Nakazili svým nadšením pro svůj obor, pro výsek svého vědeckého zájmu, a tak se pak na chvíli vracím v čase zpátky a chci se stát experimentální botaničkou nebo fyzičkou, historičkou, zooložkou či molekulární bioložkou.

A když pak píšu, snažím se nákazu šířit. Přenést na čtenáře alespoň částečně ten zápal a nadšení, fascinaci bitkami v imunitním systému, buněčnými ději v kořenech huseníčku, odvážnými historickými paralelami, spektrometry fyzikálních laboratoří, (ne)předvídatelným chováním lidí či efekty „motýlích křídel“ v ekosystému.

Každý z této šestice takovým zápalem oplývá. A každý z nich má za sebou své euforie a „heuréky“, ale i frustrace a neúspěchy. Ráda bych vám představila čtyři muže a dvě ženy, jejichž vědecké projekty získaly pečeť nejvyšší kvality v podobě nejštědřejšího (a nejnáročnějšího) evropského grantu ERC*, jako lidi s emocemi, nemocemi, starostmi i radostmi, kteří vtipně i kriticky reflektují svou profesní i životní dráhu, ale i společnost a svět kolem sebe. Každý jinak, každý po svém. Společné mají to nadšení.

Nechte se taky nadchnout…

Mezi mačetami, čarodějnicemi i na jeřábu v džungli. Terénní bioložka a ekoložka Kateřina Sam vypráví, jak divoce může vypadat terénní část obrovského mezinárodního výzkumu. Na stromy v Pošumaví a eukalypty v Austrálii lepila housenky z dětské plastelíny. V Japonsku chodila do lesa v kalhotách s rolničkami, aby zaplašila medvědy. V tropickém pralese Papuy Nové Guineje ručně sundávala z kmenů mravence. Tam taky zažila několik přepadení. Dva dny například utíkala sama se svázanýma rukama pralesem pro pomoc. Zkoumá, jaký by byl svět bez predátorů. Někdy je to úmorná práce a piplačka, jindy velké dobrodružství.

Na doktorát na Princeton odjížděl jako matematik se sny o podnikatelské dráze, do Prahy na CERGE-EI se vrátil jako vědec-ekonom. Dnes Filip Matějka publikuje v nejlepších ekonomických časopisech a přednáší na předních světových univerzitách. Hledá zákonitosti a principy v rozhodování tak složitých tvorů, jako jsme my lidé. Počítá s nevypočitatelností našeho chování, s nejistotou, nepozorností a nedokonalostí lidského myšlení ve stejně nedokonalém světě plném šumů.

Až ke kořenům. Ke kořenům rostlin, až do nitra jejich buněk se v přímém přenosu dívá experimentální botanik Matyáš Fendrych. Pozoruje, co dělají, jak reagují, jak rostou. „Většina lidí nic takového nikdy v životě neviděla, je to fascinující,“ říká. Po šesti letech, kdy sbíral zkušenosti ve špičkových institutech v Belgii a v Rakousku, se vrátil domů a do laboratoře na Přírodovědecké fakultě UK.

Přečtěte si také

Mockrát jsem si nadával, že jsem se vrátil. Ale jsem tu doma, říká botanik Fendrych

Ve svém projektu TSuNAMI propojuje fyziku, chemii a biomedicínu. Její výzkum přispívá třeba k léčbě rakoviny, ji ale aplikace do praxe nezajímá. Přesněji řečeno, ve chvíli, kdy praktické využití přichází, ji zajímat přestává. Jana Kalbáčová Vejpravová, fyzička z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, je svérázná dáma, která se s ničím moc nepáře.

Střední Evropa není jen místo, ze kterého se utíkalo. Historik Michal Frankl otočil perspektivu a zkoumá a ukazuje ji jako prostor, ve kterém během dvacátého století naopak hledali uprchlíci útočiště.

„Absolutním základem léčby onkologických onemocnění je pochopit, jak nemoc vzniká a co vede nádorové buňky k agresivitě,“ je přesvědčen molekulární biolog a lékař Marek Mráz, který zkoumá možnosti cílené léčby leukemie a lymfomů. Jeho vyprávění připomíná scény z animovaného seriálu Byl jednou jeden život. Zkušenosti získával na slavné Mayo Clinic nebo v laboratořích Kalifornské univerzity v San Diegu, před pěti lety se ovšem vrátil do Brna.

*Profily vznikly pro časopis Universitas a projekt Noc vědců a kritériem výběru šestice vědců byl právě ERC grant, kterým se v Česku může pochlubit stále jen zlomek těch nejlepších badatelů.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Rozhovory

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější