Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tři úkoly pro Česko. Bez jejich splnění to s námi nedopadne dobře

Stárnoucí Česko.
Stárnoucí Česko.

První rok s koronavirem nám ukázal mnohé, především nám ale připomněl, jak křehcí jsme – jako jedinci, společnost i republika. Vloni nás covid-19 zaskočil, do druhého pandemického roku už ale vstupujeme s vědomím, že zatímco prvotní šok trvá, další problémy a výzvy se budou objevovat. Jakým způsobem je ustojíme, záleží na každém z nás. Rok 2021 je totiž krom jiného také rokem volebním.

Minulý rok nám velké dějiny vpadly do obýváků. Nebylo to poprvé, ale s takovou silou se to už desítky let nestalo – naposledy možná v roce 1989.

„Chronickou nemocí veřejného mínění je, že si představuje dějinné události, ke kterým přispívá svým křikem, jako něco vzdáleného svým vlastním dějinám,“ napsal uprostřed zdánlivého bezčasí osmdesátých let československý disident Milan Šimečka.

O téměř čtyřicet let později se jako posel velkých dějin objevil covid-19. A kdysi abstraktní pojem vyhrazený pro filozofy se dotkl každodenního života do posledního detailu – z obýváků, které se staly pracovnami a školními třídami, se rozšířil do kuchyní a odtud zas do ložnic. Tam se před spaním velké dějiny v našich hlavách měnily na ty malé – v obavách o naše blízké, o své zdraví, o stav účtu.

Pandemie přišla složit účty i společnosti. Nasvítila nedostatky globalizovaného světa, ale taky našeho státu – odhalila limity jeho obranyschopnosti vůči krizím, jeho zkostnatělost, pomalost při pomoci těm, kteří ji potřebují. Odložené reformy byly najednou vidět víc než kdykoliv předtím. A všechny nesplněné sliby taky.

Minulý rok byl zátěžovou zkouškou, kterou čekal jen málokdo. Další výzvy, které již brzy přijdou, ale už tak překvapivé nebudou.

V blízké budoucnosti bude totiž svět a s ním i Česká republika čelit hned několika nástrahám, o kterých víme

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější