Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Hrůzou bychom se měli třást v supermarketu nebo na kanapi, ne před vlkem, říká zoolog

Chodský pes, český zoolog a kamerunský beran v sadu. „Karnivor, omnivor, herbivor a primární producenti (tedy masožravec, všežravec, býložravec a rostliny) jako výseč globalizované ekologické sítě.“ Foto: archiv Pavla Hulvy
Chodský pes, český zoolog a kamerunský beran v sadu. „Karnivor, omnivor, herbivor a primární producenti (tedy masožravec, všežravec, býložravec a rostliny) jako výseč globalizované ekologické sítě.“ Foto: archiv Pavla Hulvy

„Všechno je provázané. Ekologické sítě jsou prostě sítě. Když zatáhnete za jeden provázek, síť se pohne celá,“ říká ekolog a zoolog Pavel Hulva. „Vymizení predátorů znamenalo v minulosti pro ekosystém degradaci s celou řadou důsledků, nově zaznamenaná reprodukce vlka dává naději.“ Rozhovor o návratu vlků, příbuzenství velryby a krávy, o člověku jako primátu, který se stal šelmou, a hlavně o tom, že všechno souvisí se vším.

Náš rozhovor jsem chtěla začít právě v Beskydech, u vlků, a vidím, že tady na Skypu máte přezdívku Radegast. Proč?

Mám Beskydy moc rád, jsou součástí Karpat, jedné z posledních výsep přírody ve střední Evropě. Trávil jsem tam dětství, děda byl lesník, babička a rodiče matematici a přírodovědci, tahle kombinace iniciovala můj vztah k přírodě.

Radegast je vzpomínka na kulturu našich slovanských předků a taky symbol, odkaz na přechod mezi zvířecími a lidskými božstvy, který se dá vystopovat až někam do staré Persie.

V Beskydech se v létě narodila první vlčata. Co pro vás jako molekulárního biologa, zoologa a ekologa zároveň taková zpráva znamená?

Reprodukce vlka, tohoto pohrobka megafaunových společenstev, která člověk téměř vyhubil, v poměrně zalidněné krajině dává určitou naději. Vlk se v Beskydech sporadicky objevuje, ale dřív šlo spíš o mladé jedince z okraje karpatského areálu, reprodukce byla v nedávné minulosti prokázaná poprvé.

Ale jinak bohužel karpatská populace vlků spíš stagnuje, z výsledků našich genetických analýz vyplývá, že nížinná populace původem z Pobaltí má navrch, v Karpatech se jedná spíš o propad, což může souviset s poměrně vysokými kvótami na lov, které jsou v kontrastu s ochranou středoevropské nížinné populace.

Provádíme analýzy DNA vzorků z každoročního monitoringu vlka z Česka i ze Slovenska, data navíc srovnáváme s údaji ze všech okolních zemí, získáváme tak o trendech ve vlčí populaci velmi přesný obrázek.

Co obecně by citelnější návrat vlků znamenal pro středoevropský ekosystém?

Projeví se jejich klíčová role v potravních pyramidách. Vymizení velkých predátorů znamenalo v minulosti pro ekosystém degradaci s celou řadou důsledků. Zvýšila se populační hustota středně velkých býložravců, všežravců i masožravců, což mělo negativní kaskádovitý efekt na řadu nižších úrovní potravní pyramidy, třeba na zmlazování lesů nebo rozmnožování na zemi hnízdících ptáků.

Vlk při lovu nejlíp prověří kondici zvěře

Když přemnožená spárkatá zvěř ožírá mladé stromky?

Ano. Zejména listnáče. Lesní druhy stromů zmlazují přirozeně často ve stínu svých rodičů. Zvlášť dnes, při pasečném hospodaření jsou stromky pěstovány v lesních školkách bez přirozené vazby na ostatní stromy a přesazovány do hustých monokultur mimo oblast své genetické adaptace, což znamená několikanásobné oslabení.

Pokud k tomu přidáme rychlý růst na světle na velkých pasekách a vysokou úroveň fotosyntézy, tedy hodně cukru, máme tady atraktivní potravu pro přemnožené býložravce a další problém pro regeneraci lesa.

Bez velkých predátorů ale vzrůstá i populační hustota středně velkých dravců, jako jsou lišky nebo divoká prasata, tím vzrůstá tlak na nižší úrovně potravní pyramidy. Návrat velkých predátorů tyhle patologie částečně kompenzuje.

Výskyt srn, jelenů, ale i těch prasat se místo vlků reguluje lovem. Můžeme tedy namítnout, že žádné vlky nepotřebujeme, ne?

Odstřel je jen velmi chabá náhražka přirozeného výběru. Třeba trofejový lov je zaměřen na ty nejsilnější jedince místo toho, aby odstraňoval ty nejslabší. Průběrný

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Příroda

Rozhovory

Česko, Kontext N, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější