Testy ze slin, ventilátor z ČVUT či balíčky pro lékaře. Studenti i mladí vědci přinášeli Česku naději
Pandemie ukázala slabiny státu a společnosti, zároveň však potvrdila, že Česku nechybí schopní lidé, kteří dokážou ve správnou chvíli zareagovat a pomoci ostatním. Přinášíme příběhy několika mladých osobností, které mají letos za sebou významné počiny, a dávají tak naději do budoucna i ostatním.
Jakmile se v Česku u prvních lidí prokázala nákaza koronavirem, kosmický inženýr Jan Lukačevič začal přemýšlet, jak by mohl v nastalém chaosu nejlépe pomoci. Ještě v březnu vytvořil iniciativu Energii lékařům, z níž se postupně stal slušný logistický počin – k lékařům a sestrám se díky dobrovolníkům a penězům z veřejné sbírky dostalo přes 150 tisíc balíčků s pochutinami, které jim v těžkých chvílích dodávaly sílu a pozvedávaly náladu. Svůj projekt nechce Lukačevič s koncem pandemie zahodit a už vymýšlí, jak pomáhat dál.
Přetíženým zdravotníkům ulevovali od nekončící práce také středoškoláci. Všimla si toho dokonce světová redakce CNN, která se do nemocnic vydala natočit reportáž. V Kyjově zastihla osmnáctiletou Barboru Sásovou, která vyslala do světa vzkaz, že pomáhat v nemocnici je pro ni i její spolužáky přirozené. A vyzývá i ostatní mladé, ať se nebojí pracovat ve zdravotnictví: „Šikovných ruček není nikdy dost.“
Při testování či s péčí o nemocné letos výrazně pomohli i medici. Zapojili se nejen v nemocnicích, ale pomáhali i lidem, na které ostatní zapomínají: těm na ulici. Díky tomu, že lidé bez domova během pandemie mohli bydlet ve stanovém městečku nebo na ubytovnách, kam za nimi docházeli studenti ze spolku Medici na ulici, se řadě z nich zlepšil zdravotní stav. Některým dokonce natolik, že si našli práci. Mediky neúnavně koordinovala například Vanda Dumbrovská, která kromě toho organizovala pomoc spolužáků i v rámci pandemického dobrovolnického spolku.
Z nadšení dobrovolníků se zrodily i plicní ventilátory Corovent, s nimiž přišla parta kolem expertů z Českého vysokého učení technického. Vznikly v průběhu několika dní, získaly certifikaci a nyní už v nemocnicích zachraňují lidské životy. Na projektu se podílely desítky lidí, jejich jádro pak pochází z Fakulty biomedicínského inženýrství, kde s nápadem přišli už v březnu. Jedním ze zapojených byl třeba student Šimon Walzel.
Během pandemie zazářil i středoškolák Bertram Škařupa, když naprogramoval aplikaci znázorňující, jak se koronavirus šíří za různých podmínek – třeba když lidé nosí roušky nebo dodržují společenský odstup.
Mnohé mladé inovátory přiměla pandemie k rychlé akci – student ekonomie na liberecké univerzitě David Svoboda dal se spolužáky dohromady iniciativu Roušky s filtrem pro všechny, díky níž se v Česku půldruhého měsíce po propuknutí pandemie vyrábělo pět milionů filtrů do roušek a respirátorů týdně.
A když lidé kolem Václava Navrátila z mladé firmy Diana Biotechnologies zpozorovali, že si Česko neví příliš rady s testováním, odložili rozdělaný vývoj léků a pustili se do promýšlení, jak laboratorní diagnostiku usnadnit. Postarali se také o vývoj testů ze slin, které přijdou na trh v lednu.
Denní přehledy aktuálních informací, výběr nejzajímavějších článků nebo celé články z vybraných témat. Aby vám během léta nic důležitého neuteklo, využijte možnosti odebírat newslettery Deníku N přímo do vašeho e-mailu. Odběr si jednoduše nastavíte ve vašem uživatelském účtu.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
