Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Až takový fofr to nebyl, říká k vývoji vakcín imunolog. Firmy neprodělají, ale ceny mohly napálit mnohem víc

„Touhu po zisku tak dle mého názoru dost tlumí očekávaná prestiž. Přeci jen, svět se před pandemií nezachraňuje zas tak často,“ říká imunolog Michal Křupka. Ilustrace: Vědátor/Tereza Tomaštíková
„Touhu po zisku tak dle mého názoru dost tlumí očekávaná prestiž. Přeci jen, svět se před pandemií nezachraňuje zas tak často,“ říká imunolog Michal Křupka. Ilustrace: Vědátor/Tereza Tomaštíková

V Česku začalo očkování proti koronaviru. První politici, zdravotníci a senioři dostali vakcínu od firmy Pfizer/BioNTech. Jak funguje? Nebyla její výroba až podezřele rychlá? Jak často hrozí anafylaktický šok a jak mu předejít? Jak dlouho nás bude chránit? Zabrání i samotnému přenášení viru? Je současné očkování pro vítězné firmy zlatý důl? Odpovídá imunolog Michal Křupka, který se vakcínami, ale také mýty a dezinformacemi kolem očkování dlouhodobě zabývá.

Po necelém roce nevídaného závodu o první schválenou vakcínu se už dá mluvit o vítězi, respektive o vítězích. Nejčastější pochybnost mezi lidmi je: Byl to fofr, nemůže to být dostatečně vyzkoušené, doladěné. Rychlost vzbuzuje obavy. Jsou namístě?

Jenže on to zas až takový fofr nebyl.

Ne? Vakcíny se vyvíjejí roky. I experti na jaře byli s odhady velmi opatrní a mluvili o tom, že i když půjde všechno opravdu hladce a rychle, bude to nejdřív za rok a půl, kdoví jestli.

Nejvíc urychlená byla hlavně administrativa. Vítězné firmy určitě nezačínaly s vývojem na nule. Nesmíme zapomínat, že jsme tu už měli SARS jedna, už v té době se na vakcínách určitě začalo pracovat. Vývoj se pak pozastavil, protože tehdejší epidemie poměrně rychle vyhasla.

Jak důležité je, aby se proočkovala celá populace? Může se očkovat člověk, který prodělal covid? Jak (ne)funguje imunita a jak je možné, že se někdo nakazí dvakrát? Přečtěte si pokračování rozhovoru s imunologem Michalem Křupkou.

Ale už se vědělo, která část koronaviru SARS je imunogenní, vědělo se, jaká je jeho struktura. Byly připraveny nějaké vektory a provedeny základní testy. Když přišel SARS-CoV-2, jen se jednička nahradila dvojkou. Tvorbu vakcinačního konstruktu zvládne šikovný molekulární biolog za několik málo dní, pomocí určitých enzymů vzít kousek genu pro tvorbu spike proteinu, dát to do předem připraveného vektoru…

Počkejte, počkejte. Vy to házíte na pánev jak Pohlreich.

Ale přesně tak to bylo. Lze předpokládat, že tyto konstrukty jako polotovary pro RNA vakcíny i adenovirové vakcíny (více o prvních vakcínách viz box níže) už firmy měly. U obou typů vakcín je to trochu jako lego. Máte přichystaný nosný adenovirus nebo RNA „lešení“ a prohodí se jen, jaký gen má nést. Šimpanzí adenovirus a některé lidské adenoviry byly testovány už pro potenciální vakcínu proti ebole, jen se tam teď místo antigenu viru ebola vrazil antigen SARS-CoV-2.

Teď už jste zase jak Babica!

(směje se) Nechci to zlehčovat, ale základ pro vakcínu je pro připravenou firmu realizovatelný během

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější