Ježíšek v televizi a tři mudrci v obchodě. Naše moderní vánoční zvyky
Lití olova, stavění betlémů, krájení jablíček, zpívání koled, zdobení stromečku nebo třeba pouštění kapra na svobodu? Každý máme jinou tradici, ke které se každoročně vracíme. Kromě těch, jež jsme převzali od rodičů a prarodičů, se stále objevují nové. Tři z nich vám teď představím.
K něčemu se přiznám. Občas jsem trochu škodolibá. Například teď. Moje okno z kuchyně nabízí výhled na supermarket Albert a mám takovou sváteční tradici. Udělám si kafe, sednu si na Bekväm schůdky před okno, upíjím a dívám se.
Brzy se někdo objeví. Jednotlivec nebo třeba rodina. Někdy jdou nejprve pro vozík, který nenajdou, někdy zamíří rovnou k posuvným proskleným dveřím. Občas se stane, že je někdo tak zamyšlen, že to do nich s hlučnou ranou napálí. Většinou mě to pobaví, přiznávám, i když jsem přesně ten typ člověka, kterému by se něco podobného stalo. Každopádně všichni skončí zaraženě přede dveřmi, které se nepohnou, protože je prodejna ve svátek uzavřena.
V tu chvíli se lidé rozdělí do několika skupin. S trochou fantazie by šly připodobnit k pěti fázím smutku: popírání, hněv, smlouvání, deprese, smíření. Ti první
