Knižní trh 2020: Mezi první a třetí vlnou
Letošní pandemie koronaviru zatočila se vším. Jaké následky zanechala na českém knižním trhu, který o sobě již léta prohlašuje, že se nachází na okraji propasti?
Už během první koronavirové vlny se spekulovalo o miliardových ztrátách, zhroucení trhu, zániku řady vydavatelství. Prostě tma na konci tunelu. Zavřela knihkupectví, padaly jedna akce za druhou, přesouvalo se z jara na podzim. Například dubnová Magnesia Litera byla vyhlášena poslední srpnový den, květnový Svět knihy, kde mělo hostovat Polsko s Olgou Tokarczukovou v čele, zrušil všechno. Sázelo se na to, že ve čtvrtém čtvrtletí bude líp. Jenže nebylo, přišla druhá vlna. Nekonal se zářijový Svět knihy Plzeň ani říjnový Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Státní cena za literaturu se obešla bez slavnostního vyhlášení, Michal Ajvaz ji převzal privátně. Táborský Tabook nebo Festival spisovatelů Praha proběhly ve značně osekané podobě, s minimální účastí ze zahraničí. Prosincový Knihex pak letošní „desátýapůltý“ ročník realizoval čistě online.
Za hranicemi to nebylo jiné. Vynucenou pauzu měly všechny velké veletrhy, od Lipska přes Boloňu a Londýn po Paříž nebo Varšavu. Do online verze šel nakonec i říjnový veletrh ve Frankfurtu, zřejmě nejdůležitější akce svého druhu vůbec, která každoročně pohání knižní byznys v Evropě. A vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu (brala ji americká básnířka Louise Glücková) proběhlo v komorní verzi před pečlivě zarouškovanými novináři.
Na mnohé organizátory z toho padaly přirozeně chmury. Třeba na Radovana Auera, šéfa Světa knihy: „Je to strašně frustrující, zvlášť když víte, že
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.