Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Život se za covidu zastavil, ale emise klesly málo. V Česku jsou problém uhelné elektrárny, říká držitel klimatické ceny

Ondráš Přibyla. Foto: archiv Ondráše Přibyly
Ondráš Přibyla. Foto: archiv Ondráše Přibyly

Ondráš Přibyla má za sebou úspěšný rok. Teoretický fyzik a lektor nenásilné komunikace přišel před rokem a půl s projektem Fakta o klimatu – spolu s dalšími nadšenci shromažďují data a vytvářejí grafiky, které využívají učitelé, novináři, politici i lidé z velkých konzultačních firem. Letos s kolegy vydal Atlas klimatické změny a dostal Cenu za komunikaci globální změny klimatu od české kanceláře OSN a Učené společnosti. „Koronavirová krize ukázala, jak moc je naše společnost emisně náročná. I když se v lockdownech výrazně zastavil život, emise skleníkových plynů klesnou za rok 2020 jen asi o sedm procent,“ upozorňuje vědec v rozhovoru.

Váš projekt Fakta o klimatu spojil experty z různých oblastí, kteří dobrovolně ve volném čase vytvářejí grafiky se základními informacemi o klimatické změně. Proč zrovna téma klimatu?

Učil jsem fyziku klimatických změn a to se člověka dotýká. Když vyprávím studentům o koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, každý rok musím upravovat výklad, protože už to není pravda a číslo je o tři jednotky výš. A další rok znova. Jak bych si mohl dovolit s tím nic nedělat, když můžu? Moje děti třeba už pořádně nepoznají smrkové lesy.

Pro někoho však může být vidina, že se náš region stane teplejším, lákavá. Co nás tedy v příštích letech čeká?

V krátké budoucnosti to nebude o moc horší, než co máme teď: bude pokračovat degradace smrkových lesů a je velká otázka, jak se na mýtinách ujmou sazeničky. Taky nevíme, jestli budou aspoň trochu intenzivní zimy, nebo jen jeden sněhový den za zimu jako loni v Brně. Počasí v Česku ovládá střídání tlakových výší a níží nad Atlantikem, takže i kdyby se svět dál a výrazným tempem oteploval, Česko stále může zažít silnou zimu. Ale spíš očekáváme teplejší zimy a léta. A protože jsou zimy mírnější, přežívají více paraziti – klíšťata, komáři…

Kdy začne Česko změny klimatu silněji pociťovat?

Změny začnou být patrné až po roce 2050. Je to ale složitější: klima má setrvačnost, a i kdybychom teď zcela přestali vypouštět emise, bude se zhruba do roku 2050 oteplovat. Naše dnešní rozhodnutí ovlivní, zda se oteplování zastaví kolem roku 2050, nebo zda bude pokračovat dál.

Naše vnoučata čeká úplně jiný svět. Predikční mapy Czechglobe třeba ukazují, že se zcela změní podmínky pro pěstování vína. Už teď se na jižní Moravě pěstují sladší odrůdy bílého a čím dál víc červené, protože vyžaduje vyšší teploty. A podle horších emisních scénářů nepůjde kolem roku 2100 na jižní Moravě pěstovat žádné víno, protože tam pro ně bude moc horko. Bílému se bude dařit na úpatí vysokých hor. Jeden kamarád se radoval, že bude moci pěstovat víno na Vysočině. Vypadá to fajn.

A není to tak?

Je dobré si uvědomit, jak vypadá oblast, kde už se víno pěstovat nedá. Podle mě to není nic moc příjemného na žití. Třeba španělské vnitrozemí není krajina, v níž by chtěl člověk vyrůstat.

To nás tedy čeká v dalších desítkách let?

Do roku 2030 nic moc zásadního. Jak bude pak teplota stoupat, budou častější zimy bez sněhu. Máme ještě velkou výhodu, že žijeme ve velmi civilizované krajině, takže i když se stane katastrofa, lidi se proti ní budou velmi intenzivně bránit. Kdyby začaly v Česku intenzivní požáry, bude obrovské úsilí je uhasit. To třeba na Sibiři není.

Některé ztráty už jsou jisté: Vyrůstal jsem na filmech Davida Attenborougha a strašně jsem miloval korálové útesy a potápění. Nikdy jsem se ale nepotápěl na opravdovém korálovém útesu a už se k tomu asi nedostanu. Jsou ve velmi špatném stavu. Velký bariérový útes v Austrálii oteplení nad 1,5 stupně nepřežije, ale takové oteplení skoro nevyhnutelně nastane. Takže ten korálový útes je odepsaná věc.

Ondráš Přibyla

Založil projekt Fakta o klimatu, který shromažďuje informace o změně klimatu a energetice a předkládá je veřejnosti. Za projekt letos získal Cenu za komunikaci globální změny klimatu, kterou uděluje Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost ČR. Letos byl druhý ročník, prvním laureátem se loni stal klimatolog Radim Tolasz. Projekt také zvítězil v akcelerátoru Climate Challenge pražského centra Impact Hub a dostal dva miliony na další rozvoj. Letos se stal spolek neziskovou organizací a vydal Atlas klimatické změny.

Ondráš Přibyla vystudoval teoretickou fyziku, učil o změnách klimatu, nyní se živí jako lektor, mediátor a konzultant. Vede kurzy nenásilné komunikace pro veřejnost, firmám a organizacím pomáhá řešit konflikty a zlepšovat komunikační kulturu. Stojí také za Úžasným divadlem fyziky, má blízko ke korejské kultuře, meditacím a zenu. Pobýval v asijských i evropských klášterech. „Prostě se tak nějak stalo, že teoretický fyzik a chorobný introvert se dostal do životní krize způsobené nešťastnou láskou a najednou ho něco přivedlo do zenového centra a najednou to bylo jasné,“ směje se.

I když se život zastaví, emise klesnou málo

Klimatická změna letos ustoupila do pozadí, naše životy ovládla koronavirová krize. Jaké má pandemie dopady na klima a řešení jeho změny?

Projednávání tématu na mezinárodní úrovni se odsunulo – konference OSN o klimatu, která měla být letos v Glasgow, bude až příští rok.

Koronavirová krize zároveň ukazuje, že přestože se v lockdownech výrazně zastaví život, emise klesnou poměrně málo – za rok 2020 se očekává pokles jen o sedm procent. To je velmi málo na to, jak silné restrikce byly.

Měla na poklesu největší podíl letecká doprava?

Omezení letecké dopravy mělo vysoký dopad, ušetřené emise z pozemní dopravy však byly asi třikrát větší. Ale o to příliš nejde – naše společnost je postavená tak, že i když zastavíte skoro veškerou ekonomickou aktivitu, pořád spotřebováváme velké množství fosilních paliv. I v největších lockdownech v Itálii klesly emise asi jen o 30 procent.

Takže koronavirus nám dal poznat, že i při velkém zastavení společnosti emise klesnou málo. Ukázal nám, jak moc emisně náročná naše společnost je.

I tato krize je nicméně sondou do fungování společnosti a jejích slabých míst. Klimatologové letos měli pochopení pro koronavirové experty, kteří při modelování schytávali výhrůžky, kritiku a nenávistné zprávy. To je tak, když děláte vědu a začne to být společenské téma. Klimatologové to dobře znají.

Teď narážíte na to, že část společnosti kritizovala vědce, kteří varovali před sílící epidemií a vytvořili třeba Protiepidemický systém (PES)?

Ano, je zklamání, že jej vláda ohnula, to klimatologové také už dlouho znají. Teď se to jen stalo v kratším čase. Nečekal jsem ale, že znehodnocování semaforu a pak Protiepidemického systému (PES) půjde

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Klimatická krize

Sucho mění Česko

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější