Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na slavnost do Káně galilejské dorazil další host, charismatický, a přesto pokorný Svatopluk Karásek

Říjen 1977. Svatopluk Karásek na III. festivalu druhé kultury na Havlově chalupě v Hrádečku u Trutnova. Foto: Ondřej Němec
Říjen 1977. Svatopluk Karásek na III. festivalu druhé kultury na Havlově chalupě v Hrádečku u Trutnova. Foto: Ondřej Němec

Na svého před několika dny zesnulého přítele z disentu, spolužáka a bratra v Kristu vzpomíná evangelický farář Miloš Rejchrt.

„Narodil jsem se v tramvaji, která cukla, tedy předčasně,“ zaznělo v roce 1964 na jednom z poeticko-hudebních večírků v jídelně Husova bohosloveckého semináře v Praze Jirchářích. Autorem básně a jejím interpretem byl mladý muž zvučného hlasu, Svatopluk Karásek. Tehdy jsem se setkal se Sváťou poprvé a zdaleka jsem nebyl jediný, koho báseň o tramvaji nadchla.

Jak by ne, přece ta tramvaj, z níž se nedá vystoupit, protože má zavřené dveře a chvíli šíleně jede, až se cestující kácejí, ale pak se zastaví a lidé se v ní zabydlují, záclonky si do okének věší a namlouvají si, že někam jedou – to je přece alegorie našeho světa, opravdu našeho, neboť je to „tramvaj nová, vyrobená rukama tatrováků“.

Začátek té básně, z níž si některé věty pamatuji dodnes, ale výstižný není: Karásek se nenarodil předčasně, nýbrž právě včas do doby, kdy ho bylo třeba. Bylo v těch letech málo lidí vnímavého a svobodného ducha, kteří dokázali rozpoznat tehdejší klam a šalbu, postihnout ji neotřelými obrazy a příměry. Ještě méně bylo těch, kdo

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Nekrolog

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější