Změna pro celou jednu generaci: rok, kdy německou i světovou politiku opustí Angela Merkelová
Změnit názor, nebo dokonce i stranickou doktrínu jí nikdy nedělalo potíže. V důsledku fukušimské havárie se rozhodla odpojit všechny německé jaderné elektrárny. K údivu vlastní strany a navzdory svým dřívějším postojům zrušila brannou povinnost a uvolnila i cestu k parlamentnímu hlasování o manželství homosexuálních párů. Rozhodnutí, že do následujících parlamentních voleb už nepůjde, ale již nezmění. Rok 2021 bude rokem, kdy Angela Merkelová z politiky po dlouhých 16 let v kancléřství odejde. Definitivně.
Novodobé Německo je už takové, má rádo stabilitu. Angela Merkelová, která stojí v čele spolkové republiky už patnáct let, proto není žádnou výjimkou, ale spíše potvrzením pravidla. Konrad Adenauer vládl čtrnáct let, Helmut Kohl dokonce šestnáct.
Stabilita a s ní spojená předvídatelnost, a tudíž i možnost plánovat, jsou hodnotou, které si Němci cení. Od roku 1949, kdy spolková republika oficiálně vznikla, tedy za 71 let, ji řídilo osm kancléřů a jedna kancléřka.
Jen pro srovnání: Českou republiku, která je téměř o půlstoletí mladší, dosud za 27 let vedlo už dvanáct předsedů vlády.
A kdybychom tyto matematické paralely zúžili pouze na kancléřku Angelu Merkelovou, vychází na její dobu vládnutí rovných sedm českých premiérů.
Kdo vedl vlády od roku 2005
| ČR | Německo | |
|---|---|---|
| 2005–2006 | Jiří Paroubek | Angela Merkelová |
| 2006–2009 | Mirek Topolánek | |
| 2009–2010 | Jan Fischer | |
| 2010–2013 | Petr Nečas | |
| 2013–2014 | Jiří Rusnok | |
| 2014–2017 | Bohuslav Sobotka | |
| 2017–dosud | Andrej Babiš |
Proč se němečtí kancléři drží v křesle tak pevně, zatímco ti čeští se v něm mnohdy ani nerozsedí? V politické kultuře obou zemí bychom našli řadu rozdílů, ale ten zásadní spočívá v tom, že
