Konec raketové dohody? Velké diplomatické vítězství Putina a hrozba pro evropská města Prahu nevyjímaje, netají se radostí Moskva
Ruský prezident Vladimir Putin chce o raketách jednat osobně se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, a to nejlépe 11. listopadu v Paříži. Řekl to bezpečnostnímu poradci hlavy USA Johnu Boltonovi, kterého přijal v Kremlu. Hovořili především právě o vypovězení legendární dohody o raketách INF, která v roce 1987 de facto ukončila závody ve zbrojení a studenou válku. Teď se zdá, že šlo o pouhou přestávku.
„Ta smlouva je mrtvá od roku 2001. Potřebujeme nový způsob kontroly zbrojení,“ tvrdí o dohodě o likvidaci raket středního doletu INF ruský expert na mezinárodní politiku a odzbrojení Vladimir Frolov. To, že ji Američané nyní vypovídají, se mu zdá skvělou příležitostí pro Rusko. Ale nejen ruským zbrojařům se otevírají nové obzory.
Nejde o ruské, ale čínské rakety
Poradce amerického prezidenta pro bezpečnostní otázky John Bolton, který v sobotu 20. října přiletěl do Moskvy, vůbec nepřivezl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi „špatnou novinu“, jak to ruské veřejnosti prezentují provládní ruští novináři. Naopak. „Je to blaho pro duši a svátek pro srdce,“ míní Frolov. „Velké diplomatické vítězství Vladimira Putina, ke kterému směřoval po celé ty roky, kdy stojí v čele státu“.
Ruským zbrojařům, se kterými je Putin podobně úzce spjat jako s tajnými službami, byla dohoda INF vždy trnem v oku. V mnohých vystoupeních i komentářích představitelů levicově-nacionalistického spektra ruské politické scény byla vnímán dokonce jako potupná porážka Sovětského svazu ve studené válce. Porážka velmoci, v jejíž stopách Rusko zkouší kráčet. Navenek ale vždy zněla z Kremlu slova o míru.
Kromě těchto ideologicko-citových důvodů tady jsou ale ještě zcela pragmatické příčiny současné radosti nad rozhodným krokem prezidenta Trumpa: v nových podmínkách, kdy ostatní země nejsou omezovány žádnou podobnou dohodou, která by jim bránila rozmísťovat rakety podél ruských hranic, se Moskva dostala do krajně nevýhodného postavení. Zatímco státy na dostřel od ruského území, jako Čína, Irán, Pákistán, ale i Izrael, žádná podobná dohoda neomezuje, Rusové byli spoutáni, jak sami prohlašují, řetězy INF. Teď je Trump, o jehož vítězství se Rusové podle řady investigativních novinářů a politiků významně zasloužili a ve kterého právem vkládali naděje na obnovení alespoň částečné bipolárnosti světa, těchto okovů zbaví. Rusko bez problémů bude moci po vypovězení INF vybudovat kolem svých hranic val z jaderných i vysoce přesných nejaderných raket středního a krátkého doletu, kterými bude kontrolovat, a podle některých expertů nejen to, lokální konflikty.
Ruská televize mluví jen o míru
I USA ale podle ruského prokremelského politologa Dmitrije Někrasova cílí spíš na Čínu, a Rusko je v tomto útoku jen pouhým prostředníkem. To Peking musí podle něj být s přispěním Moskvy donucen zapojit se do nového systému zajištění bezpečnosti ve světě. Jak ovšem uvedl v úterý 1. kanál ruské televize, který vždy kopíruje názor Kremlu, porušovat začali dohodu Američané, kteří budou zcela zodpovědní za nové závody ve zbrojení. Rusko odstoupit od úmluvy nechce, ale může k tomu být donuceno.
Podobně zní argument z americké strany, jen má opačné znaménko: „To vy jste to nedodržovali a nás to přestalo bavit.“ Skutečně to byli Rusové, kdo v rozporu s úmluvou vyzkoušel dvě nové rakety – balistickou a křídlatou s doletem 500 až 5 000 kilometrů. Přesto se jim teď podařilo udělat viníka likvidace dohody z roku 1987 z Washingtonu. Alespoň v očích ruských občanů, kteří se dívají na ruské státní televizní kanály.
Přitom to byli ruští velitelé, kteří od roku 2007 spolu s prezidentem Putinem takticky kritizovali INF. Nazývali dohodu nejen nespravedlivou, ale i „zradou národních zájmů“.
