Jak Babiš ukázal, že nepotřebuje armádu a možná už ani komunisty
Komentář Jana Wirnitzera: Vláda předvedla po schválení státního rozpočtu usilovnou snahu vzbudit dojem, že peníze na obranu ve skutečnosti vůbec neubrala. Kdykoliv se ale sejdou protiřečící si výroky a zaručené výklady, co bude dál, je bezpečné držet se ne toho, co kdo říká, ale toho, co se stalo: vláda symbolicky ustoupila komunistům jako žádný kabinet před ní.
Česko si připomíná deváté výročí smrti Václava Havla. Jeho památku uctili i politici: bývalý spolupracovník StB v roli premiéra ustoupil bývalému spolupracovníkovi StB v roli předsedy komunistické strany, která mu umožňuje vládnout. (Prezident, jehož vrchní poradce se před pár dny vrátil z Moskvy, mu patrně věnoval tichou vzpomínku, při které se snažil rozpomenout, kdo to vlastně ten Havel byl, a jeho kancelář alespoň doručila věnec.)
Nešlo už jako minule o tradičních šest milionů pro svaz bojovníků za právo strašit migrací a „Sudeťáky“ a vyznamenávat komunistické esenbáky. Hrálo se na násobně prestižnějším stole o deset miliard na přezbrojení armády.
A vláda udělala přesně to, co jí komunisté nadiktovali.
Tohle měl původně být komentář o tom, že Česko není tak bohatou zemí, aby si mohlo dovolit dávat na obranu málo peněz – respektive lít je do instituce jménem „armáda“ zhruba v takovém množství, aby to pro stát bylo drahé, ale aby nebyla bojeschopná. A že je smutně symbolické ustoupit nátlaku komunistů zrovna