Slábnoucí Západ? Spojené státy nemají konkurenci a i Británie je mocnějším hráčem než Čína
Analýza Michaela Romancova: Z dvaceti nejvlivnějších zemí jsou v první pětce hned tři evropské státy. Rusko je až desáté. Co musí Západ dělat, aby si své dominantní postavení udržel?
Jednou z příčin brexitu je podle amerického historika Timothy Snydera nostalgie obyvatel ostrovního království po britském impériu. Nevím, zda v dnešní Británii existují snílci, kteří by skutečně tuto vůbec největší koloniální říši chtěli znovu obnovit, ale rozhodně tu nalezneme řadu autorit, které nejen tvrdí, že Británie má stále nezanedbatelný globální potenciál, ale snaží se přesvědčit politické elity i veřejnost o nezbytnosti jejího aktivního působení ve světě. Jedním z nich je James Rogers, ředitel programu Global Britain Programme ve think tanku Henry Jackson Society (HJS), autor mimořádně zajímavé studie Audit geopolitických schopností: 2019, která byla publikována začátkem letošního roku.
Henry Jackson Society, jež je často označována za neokonzervativní think tank, uvádí, že jejím cílem je propagovat silnou zahraniční politiku opírající se o obhajobu tradičních západních hodnot, jimiž jsou v prvé řadě vláda práva, liberální demokracie, občanská práva, tržní ekonomika či ohled na životní prostředí. Od těchto hodnot se odvíjejí pravidla současného mezinárodního řádu vzniklého po druhé světové válce, přičemž jsme zároveň svědky sílících snah přestat je respektovat.
Global Britain Programme razí a obhajuje tezi, že porušování pravidel nejvíce škodí těm, kteří je vytvořili, tedy Západu. Sebevědomé a aktivní vystupování Británie v globální aréně by přispělo k jejich udržení, což je však proveditelné pouze za předpokladu, že Británie začne zastávat otevřenou, sebevědomou a aktivní geostrategickou pozici. Co konkrétního si pod tím lze představit?
Pro pochopení Rogersových úvah je třeba začít tím
