Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dohled nad Facebookem mi dává smysl. Pokud chceme rozbít monopoly, musí být možnost volby, říká pirátský europoslanec

Europoslanec za Pirátskou stranu Marcel Kolaja. Foto: Emilie Gomezová, EP
Europoslanec za Pirátskou stranu Marcel Kolaja. Foto: Emilie Gomezová, EP

Evropská komise představila dva klíčové dokumenty, které mohou na další dekády ovlivnit fungování sociálních sítí i internetových vyhledávačů. „Vidíme tu fatální selhání trhu třeba u sociálních sítí, kde vznikly dominantní platformy, které ovládají trh. V těchto případech musí nastoupit regulace, která trh vrátí do rovnováhy,“ vysvětluje důvod chystané legislativy místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). V Česku se podle něj zatím o důležitých změnách diskuse nevede.

Evropská komise představila Nařízení o digitálních trzích (Digital Markets Act) a Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act), jimiž chce řešit stále větší vliv technologických korporací a obřích obchodů na náš život. Jaké jsou vaše první dojmy?

Určitě je dobře, že Komise do dokumentu explicitně napsala, že členské země nebudou moci přikázat platformám, aby monitorovaly veškerý obsah, který tam uživatelé dávají. Třeba Facebook tak nemůže mít povinnost sledovat veškerý obsah a na základě toho konat.

Co se vám na tom naopak nelíbí?

Při rychlém pohledu mi vadí, že nařízení neřeší pouze nelegální obsah, ale i obsah, který je potenciálně škodlivý a v rozporu s podmínkami užívání dané platformy. Když třeba Facebook či jiná sociální síť napíše do svých podmínek, že určitý druh obsahu není povolen, tato legislativa mu vytváří povinnost, aby v takovém případě konal.

Ten obsah ale nemusí být nelegální. Představte si tedy, že ta služba řekne, že obrázky, na nichž je nahota, nejsou povolené. Pak by měla povinnost tyto věci odstraňovat. Jsou tam malé záruky, že si ty platformy nevymyslí podmínky, které nejsou férové.

Pamatuji si třeba na diskusi, zda mazat obrázky kojících žen, nebo historická umělecká díla, kde byly modely znázorněny nahé. Tohle jste myslel?

Ano. To je krásný příklad. Navíc je plně v rukách platformy, zda má takový obsah zůstat online. Služby jsou pak více motivovány odstraňovat obsah, aby se jich nedotkly sankce. To ale může být dvousečné. Platformy pak budou obsah spíše mazat, i kdyby měly jen náznak toho, že je potenciálně škodlivý. Nebudou tolik nuceny dodržovat druhou stranu mince: co je legální offline, mělo by být legální i online.

Takže by preventivně více mazaly a člověk by se pak musel složitě dovolávat toho, že měl právo svůj obsah zveřejnit? Příkladem může být, že citlivá věc zmizí v době voleb a vrátí se až po uzavření volebních místností.

Mohlo by se stát, že něco smažou, protože si myslí, že je to škodlivé. To ale může v takových časově citlivých chvílích, jak jste popsal, způsobit nevratné škody. Je pak problém, že se ten obsah vrátí třeba pět dní po volbách.

Nepřichází ta nařízení pozdě? Poslední aktualizace byla v roce 2000. Tedy čtyři roky před nástupem Facebooku.

Problémy poslední dobou eskalují a kvůli právní stabilitě není dobré každou chvíli dělat změny. Směrnice z roku 2000 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Rozhovory

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější