Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Imunoložka: Alergie na chlad je pseudoalergií, studenou sprchu zvládnou už tříletí, ale pozor na hlavu

Otužování, ilustrační snímek. Foto: Peter Kováč, Denník N
Otužování, ilustrační snímek. Foto: Peter Kováč, Denník N

Dočtete se, jak začít s otužováním; v jaké části dne bychom se měli otužovat a zda se dá pomocí chladu i zhubnout. Slovenská lékařka Kateřina Bergendiová s 25letou praxí v pediatrii a klinické imunologii a alergologii také varuje před riziky a popisuje nejčastější chyby při otužování a na co dát pozor u dětí.

Doporučujete lidem, aby se otužovali?

Pravidelným otužováním si zvyšujeme práh citlivosti na bakteriální a virové choroboplodné zárodky a organismus si dokáže sám mnohem lépe s nákazou poradit. Otužování zlepšuje funkce imunitního systému, přičemž během otužování se v krvi zvyšuje hladina cytokinů a bílých krvinek. Pokud je tento proces pravidelný, urychluje imunitní reakci.

Podchlazováním také dochází ke stahování cév a následným zahřátím k jejich roztažení, čímž zvyšujeme jejich elasticitu a oddalujeme stárnutí. Vazokonstrikce – cévní zúžení – a vazodilatace – cévní rozšíření –, ke kterým při otužování opakovaně dochází, jsou tou nejlepší cestou získat skvělou pružnost cév a zachovat si ji i do vysokého věku.

Otužování je také forma akutního stresu, v jehož průběhu tělo ve zvýšené míře produkuje adrenalin, kortizol, dopamin, ale také serotonin. Díky tomu se cítíme fyzicky i psychicky silněji, lépe či vitálněji.

Snižuje otužování pravděpodobnost, že onemocníme?

Dokonce i randomizovaná studie v roce 2016 potvrdila nižší výskyt respiračních onemocnění u otužilců, ale neměli bychom si myslet, že pokud se naplno pustíme do otužování, nebudeme nikdy nemocní. To je mylná představa.

Pokud už u nás nějaká nemoc propukne, otužování

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sport

V tomto okamžiku nejčtenější