Rozpálit publikum a odstranit tyrany. Stárnoucím vládcům mladých afrických populací rostou rivalové na koncertních pódiích
Ugandský tyran Yoweri Museveni se bojí hudby. Osmatřicetiletý zpěvák a kandidát na prezidenta Bobi Wine se stal idolem v zemi, kde se 70 procent obyvatel narodilo až poté, co se současný vládce v roce 1986 chopil moci. Politické ambice ukazují oblíbení muzikanti i v dalších afrických státech, v nichž většinou panují kmeti, často odtržení od života svých převážně mladých spoluobčanů.
„Když se stanou z vůdců svůdci a z učitelů mučitelé, když se svoboda projevu stane cílem útlaku, pak se opozice stane naší pozicí.“
Tato slova zahajují píseň Situka (v češtině Povstaň), kterou už v roce 2016 brojil zpěvák Bobi Wine proti dlouholetému vládci výchoafrické Ugandy. Nakonec nezůstal jen u muziky a sám se přihlásil o zodpovědnost. Kandiduje na prezidenta proti Yowerimu Kagutovi Musevenimu, který stojí v čele republiky už od ledna 1986.
Z nového lídra starý
Tehdy, když Wineovi byly čtyři roky, Museveni nastupoval jako naděje. Lidé mu věřili, že může po hrůzovládách dvou neschopných a všehoschopných tyranů Idiho Amina a Miltona Oboteho, proti kterým bojoval se zbraní v ruce, dát dnes 43milionovou zemi dohromady.
Skutečně dokázal rozvrácený stát uklidnit. Jako jeden z prvních politiků nejchudšího světadílu vzal vážně hrozbu, kterou představuje AIDS, a začal se s ním potýkat tak, že Uganda dlouho sloužila pro region jako modelový příklad.
A tak si