Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Světově úspěšná výtvarnice Míla Fürstová objevuje Erbenovu Kytici pro západní svět

Vodník, výřez z ilustrace Míly Fürstové. Repro: Euromedia
Vodník, výřez z ilustrace Míly Fürstové. Repro: Euromedia

K výročí 150 let od úmrtí Karla Jaromíra Erbena znovu vychází snad nejslavnější básnická sbírka české literatury. Ve výjimečné grafické podobě od Míly Fürstové spatří světlo světa díky britskému nakladatelství i v anglickém překladu. Co nového mohou rozličná zpracování klasického textu ještě přinést?

Sáhnout do českého literárního kánonu bývá vždy tanec na tenkém ledě. Chtě nechtě se nevyhnete srovnání s předchozími vydáními knih, zejména s těmi ikonickými, jejichž ilustrace od slavných malířů má veřejnost pevně zažité. Za téměř sto sedmdesát let své existence byla Kytice vydána již více než dvěstěkrát. Přesto nejde o nejvydávanější českou básnickou sbírku, toto prvenství náleží o sedmnáct let staršímu Máji. Přístupy k opětovnému vydávání národního písemného dědictví jsou různé. Některé verze knihy striktně ctí tradici, ale pak do látky přinášejí málokdy něco nového, jiné se naopak snaží co nejvíce vybočovat, dílo aktualizují, popularizují a tím mohou původní předlohu znevažovat.

V listopadu se u příležitosti 150. výročí úmrtí Karla Jaromíra Erbena rozhodlo Kytici znovu vydat i nakladatelství Euromedia. Vycházelo přitom ze třetího, a tudíž posledního vydání, jež Karel Jaromír Erben stihl autorizovat ještě za svého života, ačkoliv vyšlo až v roce 1871, tedy rok po jeho smrti. To je také považováno za konečnou autorskou verzi sbírky, která vůbec poprvé vyšla v roce 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních, tehdy ještě bez ilustrací. Druhé autorské vydání, doplněné o balady Lilie a Věštkyně, už zdobily drobné figurální iniciály, ve třetím byly ilustrovány jen vybrané balady (od Antonína Garejse). Na reprezentativním uměleckém vydání Kytice se Erben domlouval s Josefem Mánesem, kvůli jeho zdravotnímu stavu na něj ale již nedošlo.

K seznamu více než sedmdesáti ilustrátorů Kytice, mezi nimiž jsou taková jména jako Luděk Marold, Jan Zrzavý, Alén Diviš nebo Vladimír Komárek, se nyní přidala i v Londýně žijící grafička Míla Fürstová. Její přístup se přiklání spíše k tradičnímu zpracování, přitom jej ale její něžné grafiky stále ještě dokážou obohatit. Pracuje s decentní barevností a dnes již ojedinělou technikou leptu, která umožňuje jemně zobrazit každý detail.

„Za dvacet let, co žiji a pracuji v Anglii, mám pocit, že moje práce přiblížila určité české vnímání světa mnoha mým britským a světovým sběratelům, a šance doprovázet Erbenovo dílo do světa pro mě byla nejenom velkou poctou, ale zároveň výzvou k tomu, abych to Erbenovo češství oslavila vizuálně tím nejautentičtějším a nejupřímnějším způsobem, tak jak ho cítím z vlastní hluboké zkušenosti,“ řekla Deníku N Fürstová.

Od Coldplay k Erbenovi

Impulz vydat znovu Kytici paradoxně vzešel z Velké Británie. Mílu Fürstovou oslovilo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější