Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pro a proti dostavby Invalidovny: Může dál chátrat, nebo dostat slušnou šanci

Šok a vlna nevole byly první reakce na vizualizace přístavby barokní Invalidovny. Foto: CAMP
Šok a vlna nevole byly první reakce na vizualizace přístavby barokní Invalidovny. Foto: CAMP

Analýza Elišky Černé: Odhalení plánů na dostavbu Invalidovny vzbudilo velké emoce a přineslo až na výjimky řadu argumentů na úrovni líbí/nelíbí. Až s odstupem vyplouvají na povrch pádné i méně pádné argumenty, proč dva skleněné bloky k barokní památce přistavit a proč ne. Přinášíme ucelený přehled pro a proti ke kontroverznímu plánu Národního památkového ústavu.

Když na konci září představila ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) návrh na rekonstrukci a dostavbu karlínské Invalidovny, byl to šok, který po zásluze rozvířil spoustu emocí. Konzervativní stavební instituce si dovolila k vrcholně barokní stavbě navrhnout moderní přístavbu v podobě dvou skleněných šestibokých hranolů. V kombinaci s tím, jak těžce Češi nesou změny a inovace, to spustilo vlnu nevole.

Klíštětem, panelákem, ploutvemi, struhadlem, zbytkem bitevního letounu a dalšími nelichotivými přízvisky označili plánovanou přístavbu lidé na sociálních sítích. Za „větší katastrofu než povodeň (v roce 2002)“ to pro server Náš region zhodnotila paní, která u Invalidovny žije celý život. Za obří bílé nárazníky, jakési směrovky či snad zafáčované uši označil v prvním momentě přístavbu komentátor Echa24 Jiří Peňás. Když si ale celý záměr nastudoval, posypal si hlavu popelem a vzal své původní tvrzení zpět. Právě jeho příklad ukazuje, že se nad celým projektem musí přemýšlet především bez emocí a v celkovém kontextu, který je v tomto případě výjimečně široký.

Obrousit prvotní emoční vlnu a pochopitelný šok ale mohl i NPÚ. O nutnosti

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Architektura

Památková péče

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější