Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stoletý cíl roku 2020 se naplnil, extrémně chudý Číňan už neexistuje. Tak pravila strana

„Ústřednímu výboru Komunistické strany Číny patří vděčnost za odstranění chudoby a úprk vstříc společnosti mírného blahobytu.“ Nuosusko-čínský propagandistický nápis velké kampaně proti chudobě na zdi u nového domu v Iské samosprávné prefektuře Liang-šan. Obrázek má znázorňovat tradiční kulturu místní národnostní menšiny. Foto: Jan Karlach
„Ústřednímu výboru Komunistické strany Číny patří vděčnost za odstranění chudoby a úprk vstříc společnosti mírného blahobytu.“ Nuosusko-čínský propagandistický nápis velké kampaně proti chudobě na zdi u nového domu v Iské samosprávné prefektuře Liang-šan. Obrázek má znázorňovat tradiční kulturu místní národnostní menšiny. Foto: Jan Karlach

Komunistická strana Číny před několika týdny vyhlásila vítězství nad extrémní chudobou. Splnila tak první ze svých dvou vůbec největších, tzv. „stoletých“ cílů. A to vybudovat v Číně do 100. narozenin strany v roce 2021 „společnost mírného blahobytu“. Může si tleskat, a také to dělá.

Aby také ne! Strana uspět musela, protože z boje s chudobou čerpala svou moc a existenci, krotí ovace sinolog Jan Karlach. Léta se zabývá Liang-šanem neboli Chladnými horami, samosprávnou prefekturou menšinové národnosti I v jihozápadní provincii S’-čchuan. Liang-šan, prototyp chudé oblasti, která už oficiálně není chudá. A zároveň důkaz, že vztah mezi stranickou politikou a lidmi jako jejím cílem je o mnoho složitější, než se na první pohled může zdát.

„Vítejte v Iské samosprávné prefektuře Liang-šan – ukrutně chudém, divokém, ale zároveň nádherném kraji,“ napsal jste asi před deseti lety při jedné ze svých cest do oblasti. Teď je zima 2020. Si Ťin-pching hlásá vítězství, ve státních médiích čteme „Čína vyzdvihla všechny okresy z chudoby“. A vy jste Liang-šan ve Financial Times nazval „laboratoří uvnitř země“. Je ta ukrutná chudoba pryč?

Jistěže je chudoba pryč! Co strana řekne, to platí, to je přece jasné. Otázka nestála, zda kampaň „boje proti chudobě“ uspěje. Řeklo se, že do konce roku 2020 chudoba zmizí, a tak musela zmizet, nic jiného nepřicházelo v úvahu. Odborné čínské články nepsaly, co se musí udělat, aby se to stihlo; naopak psaly, že se to stane, a vypočítávaly politiky vedoucí k nevyhnutelnému úspěchu.

Laboratoří jsem myslel to, že Liang-šan byl jakýmsi prototypem chudé oblasti. Hornatá perferie, mizerná infrastuktura plus obyvatelstvo, které staletí nebylo kulturně přimknuté k ústřední vládě – ať už císařskému dvoru, nebo pak nacionalistické a komunistické. Bylo to poslední místo v Číně, kde se pěstovalo opium. V první polovině 20. století se zmítalo v násilí, do rukou místních klanů proudily zahraniční zbraně, mimochodem zprostředkovaně i z Československa. Střetávalo se tam hned několik tepen moci, které spolu soupeřily.

Liang-šan je skoro tak velký jako Česko a má přes pět milionů obyvatel. Ale tím obyvatelstvem asi míníte lidi, které Čínská lidová republika nazývá Iové a řadí je mezi svých 56 oficiálních národností?

56 národností je taková mantra. Otevřete kteroukoli čínskou publikaci o národnostních menšinách a v první větě čtete

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Čína

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější