Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Navzájem si bereme víru v demokracii. Svět ale není černobílý, člověk s jiným názorem nemusí být náš nepřítel

Zaujímání stále extrémnějších a vyhrocenějších pozic vede ke stále extrémnějším a vyhrocenějším reakcím, konfliktům a vzájemné nedůvěře i nevraživosti. Ilustrace: Adobe Stock
Zaujímání stále extrémnějších a vyhrocenějších pozic vede ke stále extrémnějším a vyhrocenějším reakcím, konfliktům a vzájemné nedůvěře i nevraživosti. Ilustrace: Adobe Stock

Esej Jiřího Přibáně: Spojené státy jsou země, ve které utopie představuje reálný politický program. Zatímco v jiných částech světa utopická politika zpravidla přinášela revoluční násilí a rozvrat, zde jako by byla součástí politické každodennosti a jen posilovala existující moc i hodnotový řád. Také proto svět Ameriku tolik obdivuje a napodobuje, ale současně se jí bojí a má k ní odpor.

Letošní ostře sledované americké prezidentské a parlamentní volby potvrdily tento zvláštní paradox, kdy se svět stále víc amerikanizuje a tím se současně stává sám sobě protivnějším a odpornějším. Když se před čtyřmi lety stal Donald Trump prezidentem, spustila ta volba kromě jiného lavinu apokalyptické literatury.

Jedni psali o úpadku americké globální moci, zatímco jiní rovnou popisovali současnost jako období pádu demokracie a nástupu autoritářské a tyranské politiky. Jako kdyby se zlo symbolizované Trumpovou osobou mělo šířit z centra do periferií a vytvářet aliance temných sil menších i větších diktátorů celého světa, kteří se spojili, aby zadusili demokratizující se globální společnost.

S tímto dystopickým kýčem je ovšem neodmyslitelně spojený i jeho jednovaječný bratr, totiž kýč utopický, jehož květy dobra měly opět rozkvést po porážce Donalda Trumpa a jasném vítězství demokratů. A protože Amerika odjakživa obchodovala s dobrem a jeho sny i fantaziemi,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější