Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Začínáme!

Tisk nultého čísla Deníku N. Na fotografii šéfredaktor zleva Pavel Tomášek, ředitel Ján Simkanič a provozní ředitelka Eva Romancovová. Foto: Gabriel Kuchta
Tisk nultého čísla Deníku N. Na fotografii šéfredaktor zleva Pavel Tomášek, ředitel Ján Simkanič a provozní ředitelka Eva Romancovová. Foto: Gabriel Kuchta

Český Deník N oficiálně začíná vycházet 28. října 2018, tedy na den přesně sto let po tom, co Češi a Slováci našli cestu k zhmotnění základních ideálů svého státu. Je v tom symbolická paralela, protože za Deníkem N také stojí spojení české a slovenské energie.

Mnozí už znáte naši předběžnou verzi, která od začátku září vychází na Facebooku a od minulého týdne i na vlastních webových stránkách Deníku N. Pro spoustu dalších je toto prvním setkáním s námi. A my doufáme, že první z mnoha. Že se nám podaří stát se malou, nepostradatelnou součástí vašeho života.

Vsadit na ideály, kterým současná doba příliš nepřeje, nám umožnily jednak zkušenosti slovenského Denníku N, který se dokázal postavit na vlastní nohy díky přízni čtenářů, jednak velkorysá podpora českých investorů z okruhu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V Česku zatím není zvykem platit za mediální obsah na internetu, my jsme však přesvědčeni, že se jedná o jedinou cestu, jak zajistit existenci nezávislých médií stranou politických vlivů, byznysových skupin a inzertních zájmů. Věříme, že právě v této době v určité části společnosti poptávka po podobných ideálech existuje. Nebývalý zájem o naše předplatné ukazuje, že snad už nastala ta pravá chvíle.

Kde domov můj…

Z masarykovských ideálů první republiky dnes už mnoho nezůstalo. Nezbyl ani ten stát. Nejdůležitější státní svátek České republiky připomíná založení země, která neexistuje. Československo před sto lety vzniklo v jiných hranicích, v jiném národnostním složení a s vývojem mnohokrát násilně přetrženým historií.

V prvních dvaceti letech své existence byla Československá republika přes všechny své chyby jednou z nejdemokratičtějších zemí Evropy a celého světa. Masarykovská tradice se ujala a pomohla národu přečkat temnější časy, které přišly později. Hodně se opotřebovala, hodně rozmazala, jako opršená křídová kresba na prvorepublikové předměstské ohradě. Ale zbylo z ní dost na to, aby se po desetiletích dvou totalit Češi a Slováci s nástupnickými státy fakticky i formálně zařadili tam, kam patří – mezi demokratické a bohaté země.

Okouzleni dějinným zlomem jsme na chvíli podlehli dojmu, že se znormalizované duše rády a snadno rozletí do světa. Že se lidé trpící nesvobodou, cenzurou a jediným povoleným výkladem světa otevřou novým myšlenkám, kreativitě, podnikavosti a potlačeným snům, že využijí naplno vše, co dosud nemohli. Zdálo se, že dlouhé fronty během knižních čtvrtků předznamenávají vzdělanostní a kulturní základ nové humanity. Že hořká zkušenost s konformitou přinese vlnu velkorysosti. Že prožívaný nedostatek umožní pochopení a empatii vůči slabým a zranitelným. Jenže v otřesech transformace, uprostřed technologické revoluce i pod tlakem geopolitických změn začali vyděšení Češi mentálně opevňovat svou zemi a své duše před šoky, nárazy a změnami. Negativní vymezování založené na pěstovaném strachu, nenávisti či pohrdání se stalo nejosvědčenější metodou politického úspěchu. Schopnost konsensu, kompromisu, nadhledu a ochoty ke spolupráci ve jménu většího cíle téměř vymizela, místo toho se sází na to nejhorší v nás. Důležitý je nepřítel, jakkoliv virtuální a nesmyslný.

Komunikační i hodnotová propast je stále hlubší, leckdy v rámci generací jedné rodiny. A svět zatím kolem nás uhání do další vlny budoucnosti a my v ní ztrácíme své místo. Není jisté, že se mezi demokratickými a bohatými zeměmi dokážeme udržet. Chvílemi to vypadá, že si to část národa ani nepřeje.

A to je ta krásná země…

Naštěstí postupně přibývá lidí, kteří už nechtějí nečinně přihlížet tomu, jak se tato země propadá sama do sebe. Nechtějí, aby veřejnému prostoru vládlo buranství a sprostota odvádějící pozornost od mocenských zájmů propletených s byznysem. Nechtějí ztrácet kontakt s okolním světem. A postupně, krok za krokem, se pokoušejí o zlepšení prostředí kolem sebe, hledají spolupráci i společného jmenovatele, spojují
síly. Jsou často úspěšní na profesní nebo komunální úrovni, ukazují vlastní příklad, riskují svou pověst ve veřejné soutěži. Věnují peníze a čas užitečným projektům, charitativním aktivitám, společensky prospěšným iniciativám, poctivému podnikání.

Cítíme, že právě v této chvíli by měl každý k pozitivnímu posunu přispět tím, čeho je schopen. Domníváme se, že jako novináři v tom můžeme také sehrát svou roli. Zatímco doba přeje konformnímu pragmatismu, rozhodli jsme se vsadit na idealismus kvalitní žurnalistiky podporované čtenáři. Chceme vám nabídnout prostor pro hledání společné cesty v diskusi o těch nejdůležitějších tématech, která tak často pro starosti všedního dne nejsou vidět. Chceme poukazovat na všechno důležité, co skutečně potřebujete vědět. Nechceme ani vás, ani sebe rozptylovat banalitami, chceme přinášet původní zprávy v relevantním kontextu a dobře vysvětlených souvislostech. Zajímají nás fakta, nikoliv dojmy. Hledáme informace, na jejichž základě se lze orientovat a rozhodovat. Budeme k nim přistupovat poctivě, protože to, na čem záleží, je pravda, nikoliv naše přání a předsudky.

Naše financování je zcela průhledné. Čeští podnikatelé Silke a Jaroslav Horákovi, Martin Vohánka, Libor Winkler a Jan Žůrek se rozhodli, že nám svou investicí velkoryse pomohou k rozjezdu – ovšem o našem úspěchu či zániku rozhodnete vy svým předplatným. Už první odezva nás v našem přesvědčení a odhodlání utvrdila. Ještě před spuštěním se nám v crowdfundingu podařilo získat více než 5 400 předplatitelů a od nich celkem 7 milionů korun, takže jsme mohli odstartovat. Mimochodem, nejspíš jsme tak překonali rekordy všech dosavadních crowdfundigových kampaní v historii českého internetu.

Když naši slovenští kolegové v Denníku N začínali, vsadil by si na jejich úspěch málokdo. Podařilo se jim však uspět a ukázali cestu i nám a nesmírně nám v ní pomohli. A teď, díky vaší podpoře, máme jedinečnou šanci i v České republice společně začít budovat silné médium, které poskytne pevný orientační bod ve zmatené době a bude schopné odolat všem možným tlakům.

Je před námi dlouhá cesta. Jaká bude, záleží jenom na nás a na vás. Jsme připraveni udělat maximum, abychom vás nezklamali. Vážíme si každého, kdo nám k tomu svou důvěrou pomůže. Protože v téhle zemi jednou určitě bude líp, ale jen tehdy, když se o to svým dílem zaslouží každý z nás.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

100 let Československa - speciální vydání Deníku N

Výsledky Deníku N

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější