Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zachraňuje novorozence, kteří by do roka zemřeli. „Taková radost, takové štěstí,“ říká o své práci dětský kardiolog

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Petr Tax provádí v pražské nemocnici Motol katetrizační výkony u srdíček novorozenců. V rozhovoru pro Deník N popisuje, že někdy proklíná čas, který běží rychleji, než by potřeboval. Na druhou stranu je ale jeho práce velmi pozitivní. Drtivou většinu miminek, která by se jinak dožila nanejvýš jednoho roku, na operačním sále zachrání.

Podstatou vaší práce je léčba srdečních vad dětských pacientů metodou srdeční katetrizace. Co si pod tím máme představit?

Dříve byla srdeční katetrizace především diagnostická metoda. My dětští intervenční kardiologové už z větší části nediagnostikujeme, ale vybrané vrozené srdeční vady léčíme. To znamená, že jsme schopni zprůchodnit vrozené překážky toku krve, uzavřít zkraty, kde teče zbytečně krev, nebo třeba i katetrizačně implantovat plicní chlopeň. Většina dětských pacientů má po katetrizačním zákroku velmi dobrou prognózu.

Zatímco dříve umírali.

Před zavedením chirurgické a katetrizační léčby kritických vrozených srdečních vad většina těchto pacientů umřela do jednoho roku věku. Jen výjimečně, při určité kombinaci přidružených vad, dokázali přežít do dospělosti.

Slyšela jsem, že se velmi obáváte covidu. Jste totiž jeden ze tří lékařů v Česku, který tento typ zákroku u miminek umí, a jste tedy dost nepostradatelný.

Určitě to tak bylo, ale teď jsem zrovna po covidu. My jsme dlouhá léta, více než deset let, tenhle servis pro novorozence dělali ve dvou. A rozšířili jsme se na tři. Neměl jsem tím pádem strach, že by novorozence neměl kdo ošetřit, kdybych vypadl. Ti dva by to beze mě jistě zvládli. Ale měl jsem velké obavy, že kdybych covid přenesl na celý tým, byl by v tu chvíli vyřazený.

Funguje pro takový moment záložní varianta?

Žádná plánovaná varianta není, ale samozřejmě pokud by tady nikdo nebyl, máme spolupracující centra v Mnichově a Lipsku, odkud by lékaři – kdyby to nedej bože jinak nešlo – museli přijet. A nejen z Lipska nebo Mnichova, ale třeba i z Brna, kde jsou zkušení dětští kardiologové.

Teď mluvíte o lékařích, kteří konkrétně tento typ zákroku u dětí nedělali, ale teoreticky jsou schopni vás zastoupit.

Už ty intervence třeba delší dobu nedělali… Dřív se právě septostomie dělaly i v Brně.

Stejně mě překvapilo, že jste covid nakonec dostal. Slyšela jsem, že jste i v rámci své rodiny dodržoval distanc. S vnuky jste se scházel radši venku a měli jste mezi sebou odstup. Přišel jste na to, jak jste se nakazil?

Nejsem si úplně jistý. Ale nejspíš to bylo právě kontaktem s vnoučaty. Ale my jsme se samozřejmě chránili!

Takže vnoučata byla pozitivní?

Ano, vnoučata i dcera.

Cítil jsem, jak virus postihuje klouby i mozek

Jaký jste měl průběh?

Průběh jsem měl tak středně těžký. Sám jsem cítil, že ta virová infekce postihuje řadu orgánů. Vedle plic i klouby, zažívací trakt, ledviny, svaly, mozek. A musím říct, že to nebylo příjemné.

Jak na to reagoval váš mozek? Už od více lidí jsem slyšela, že se při covidu cítili velmi zpomaleně.

Virus napadne určité procento buněk. Některé viry jsou samozřejmě víc zaměřené na dýchací trakt, jiné napadnou svalové buňky nebo klouby. A já si myslím, že atakují i mozek.

Jak se to u vás projevovalo?

Měl jsem

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější