Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Snažím se usmívat, aby Češi pochopili, že nejsem hrozba. Poslouchat manžela mi nevadí, říká muslimka

Akidah Yusaková. Foto: Barbora Nešporová
Akidah Yusaková. Foto: Barbora Nešporová

O České republice věděla Akidah Yusaková ještě před dvěma lety jen to, že odtud pocházejí boty značky Baťa. I přesto muslimka z Malajsie nastoupila do letadla a opustila svoji zemi, kulturu a rodinu, aby mohla o devět tisíc kilometrů dál začít v Brně nový život se svým albánským manželem.

Pocházíte z Malajsie, proč jste se rozhodla přistěhovat do České republiky?

Pracuje tady můj manžel. Když jsem byla mladší, nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že bych někdy žila v Evropě. Neuměla jsem si představit, že bych se přestěhovala do nemuslimské země a opustila muslimskou kulturu a komunitu, v níž jsem byla vychovávaná.

Jaký byl váš život v Malajsii?

Vyrůstala jsem v malém městě s rodiči a osmi sourozenci. Moji rodiče tam vedli byznys v oblasti zemědělství a produkce potravin, máme taky farmu, na které pěstujeme ovoce durian. Když mi bylo třináct, přestěhovala jsem se do většího města kvůli studiu na střední škole. Potom následoval postgraduál a studium na vysoké škole.

Můj život nebyl ničím neobyčejný, měla jsem stejné možnosti jako kdokoliv jiný v Malajsii.

Jak vypadá studium na vysoké škole v Malajsii?

Stejně jako v Česku má školní rok dva semestry. Na bakaláře musíte studovat minimálně rok a půl a maximálně čtyři roky. Mně trvalo studium dva roky. Většina lidí chce jít studovat medicínu, protože tento obor má nejlepší uplatnění.

Byl to i váš případ?

Ano, chtěla jsem studovat medicínu a stát se lékařkou, ale na postgraduálu jsme neměla dost dobré známky, a tak jsem šla studovat biotechnologie. Tento obor nabízí nejlepším studentům možnost přestoupit po prvním roce na medicínu. Já jsem ho však nakonec dostudovala, protože mě zaujal.

Budete si v Brně hledat práci v tomto oboru?

Zatím nad tím ještě nepřemýšlím, protože si nejdřív musím vyřídit povolení k trvalému pobytu, až potom můžu začít pracovat. V oboru, který jsem vystudovala, bych se určitě ráda uplatnila, ale líbila by se mi i práce na akademické půdě.

Nebojíte se, že jako muslimka budete mít v Česku problém najít práci?

Nechci se obávat dopředu, kromě toho si myslím, že většina lidí v Česku při studiu cestovala. Poznávali jiné kultury a naučili se akceptovat rozdíly. Na univerzitách jsou dospělí a vzdělaní lidé, takže si nemyslím, že by mě nepřijali do zaměstnání jen proto, že nosím hidžáb.

Jak vaše rodina vzala to, že jste se rozhodla přestěhovat do Evropy?

Myslím, že byli z mého odchodu v šoku. Moji sourozenci mají téměř všichni vystudované vysoké školy, ale zůstali v Malajsii. I když sestra nějakou dobu pracovala v Itálii. Nebylo pro ně až tak překvapivé, že chce jedno z jejich dětí žít jinde, ale nečekali, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Islám

Muslimové v Česku

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější