Místo dvakrát týdně spalují nonstop na tři směny. „Něco takového jsem za třicet let nezažila,“ říká šéfka krematoria
Koronavirus se výrazně projevil na počtu zemřelých v České republice. Podzimní druhou vlnu pociťují i krematoria a pohřební služby. Jejich zaměstnanci řeší, jak se orientovat v nejasných pravidlech a pokynech a přitom nejlépe pomoci pozůstalým.
V potemnělé místnosti stojí v modrých montérkách muž, sem tam otevře malé okénko, které mu ozáří obličej. Místnost plní nepřestávající šumění plynové pece mísící se s populárními českými hity hrajícími ze stolního rádia. Právě probíhá poslední cesta fyzické schránky jednoho ze zesnulých.
Scéna se odehrává na kraji Jindřichova Hradce, dříve okresního města v jižních Čechách. Pan Josef v místním krematoriu pracuje jako řidič, na starosti má převoz zemřelých. Během posledních měsíců však většinu času tráví u kremační pece. Důvod je jednoduchý.
Zatímco v běžném provozu zde spalují zemřelé dvakrát do týdne, nyní funguje městská firma 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. A zatímco běžně je zde práce pro jednoho paliče, nyní se zde ve směnách točí tři. Firma dokonce jako brigádníka povolala z důchodu bývalého zaměstnance. Ten si tak nyní přivydělává na nočních směnách.
„Teď jedeme na tři směny každý den, je to výrazný nárůst,“ říká Hana Palusková, vedoucí provozu místního krematoria a pohřebiště. „Za jednu směnu zpopelníte zhruba osm těl, tak si to spočítejte,“ konstatuje ve své kanceláři. Na stole bonbony pro uvolnění stresu, připravené vody, v hlase klid.
Malé krematorium a pohřební službu vede celkem třicet let. A přiznává, že něco podobného ještě nezažila. Na podzim podle její zkušenosti obecně přibývá zemřelých, místní krematorium navíc vypomáhá zhruba padesát kilometrů vzdálenému Táboru, který opravuje svou pec.
„Takže i kdyby nebyl covid, nějaký nárůst by byl, rozhodně ne ale takový. Táboru jsme pomáhali i v minulosti a nikdy to nebylo takové. Za těch třicet let jsem nezažila takovou situaci. Padlo jaro a už se to začalo zvedat, podzim už byl výrazně vyšší,“ říká.
Důvodem je právě onemocnění covid-19, které se během podzimu výrazně rozšířilo na našem území. V Česku už na nemoc zemřelo přes osm tisíc lidí, což se logicky projevuje i ve statistikách počtu všech zemřelých. Těch bylo například za poslední říjnový týden v Česku o 72 % víc než průměr předchozích devíti let. Vliv koronaviru je nepopiratelný.
Neotvírat, covid
Novější čísla zatím nejsou, zaměstnanci jihočeské pohřební služby se nicméně shodují, že největší nápor byl především v půlce listopadu, kdy ostatně také vrcholila epidemie co do počtu zemřelých. „Ti lidé velmi často umírají na covid, respektive s covidem. Prostě jim ta nemoc zhorší jejich současná onemocnění. Hraje v tom často velkou roli,“ říká Palusková, jak se u nich projevila podzimní druhá vlna koronaviru.
Ačkoliv si místo nevede přesné statistiky, respektive nikde je neuvádí, je jasné, že velká část zemřelých se během konce svého života setkala s chorobou. K úmrtnímu listu je doplněn malý lísteček, který upozorňuje, že dotyčný zemřel právě na covid.
Místní zaměstnanec Josef Truhlář vypráví, že minimálně polovina případů, které v poslední době řeší, se týká covidu. „Tady je to, tady taky,“ listuje dokumenty a ukazuje lístky. „Na to já hřešit nemohu, protože to kontrolují. Když je tam zákaz otevření, je to většinou covid.“
Otevírá tak přitom pro pozůstalé poměrně citlivou otázku: mnoho pohřebních služeb neumožňuje péči o zesnulého, tedy přípravu na pohřeb, ať už očištěním těla, česáním či oblečením. Člověk s koronavirem je po smrti předán do vaku, poté do
