Tajná služba nemusí Zemanovi citlivé informace předat, může to ale využít ke zpravodajské hře
Prezident Miloš Zeman požadující po BIS mimo jiné seznam ruských špionů v zemi má na takové informace právo. Jsou ale natolik citlivé, že mu je zpravodajská služba může s odvoláním na příslušné zákony odmítnout předat nebo mu neposkytnout všechny. Tajná služba také podle svého někdejšího šéfa Jiřího Růžka může situaci zpravodajsky využít.
Česká kontrarozvědka se dostala do svízelné situace. Prezident po ní požaduje splnit úkol, který může podle odborníků ohrozit práci Bezpečnostní informační služby, ale i bezpečnost České republiky.
Zeman, který se obklopuje pracovníky a poradci postrádajícími bezpečnostní prověrky a v nedávné době jeho kancelář angažovala bývalého šéfa analytiky BIS, chce po zpravodajské službě seznam ruských špionů v Česku i zpravodajských operací, které kontrarozvědka provádí. V pondělí na to upozornil server iRozhlas.cz.
Prezident má na tajné informace nárok, je totiž jedním ze dvou orgánů státu (vedle vlády), který může zpravodajskou službu úkolovat.
Zpravodajské služby ale zároveň nemohou ohrozit živé kauzy a identifikování agentů a jejich spolupracovníků i povaha do Ruska předávaných informací jsou vrcholně citlivé informace, jejichž předání a zpracování by mohlo ohrozit nejednu probíhající operaci.
Informace může odmítnout předat
Zákon tedy na jedné straně ukládá zpravodajské službě, aby požadované informace zpracovala a předala, zároveň ale obsahuje ustanovení, které jí umožňuje, aby je nepředala, pokud by to mohlo představovat hrozbu.
„Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou,“ uvádí zákon o zpravodajských službách.
Ten sice doslovně neříká, že se tato možnost vztahuje i na prezidenta, nicméně experti oslovení redakcí se shodují, že
