Život za covidu: Práce pilota je teď zbytečná, a tak pomáhám seniorům. Skoro každý den najdu prázdnou postel
Radek Česnek, pilot letadla Boeing 737 a dobrovolník v domově pro seniory, 39 let, Praha.
„První lockdown přišel dva týdny po našem návratu z Kanárských ostrovů, kde jsem pracoval jako pilot. Se ženou jsme se hodně těšili na naši milovanou Prahu, na tep velkoměsta, výstavy, koncerty, divadla. To všechno nám na malém ostrově chybělo. Chtěli jsme zůstat několik měsíců a pak si zase najít nový domov v zahraničí a já práci.
S tísnivými pocity jsme doma každý den sledovali, jak se všechno zavírá. Včetně hranic. To tu přece už 30 let nebylo, říkali jsme si. Zavedli jsme roušky, rukavice, celý nákup vždy putoval na dezinfekci do vany. Alespoň venčení naší boxerky nám dávalo možnost nadechnout se čerstvého vzduchu.
Ten prázdný čas, který vznikl, nabízel spoustu prostoru k přemýšlení. Práce pilota se ze dne na den stala úplně zbytečnou a mně postupně docházelo, že v náruči Prahy zůstaneme dlouho.
Rozvolnění přineslo do života více světla. Absolvoval jsem rekvalifikační kurz a s optimismem začal otáčet hlavu i jinými směry než ke svojí původní profesi. To jsem ještě netušil, že si léto dlouho neužijeme. Žena