Jihokorejci proti koronaviru verbují rýžové koláčky, Japonci omezují alkohol a Tchajwanci jsou vzorem, který se nepočítá
Jihokorejci mají patnáckrát méně potvrzených případů koronaviru než Češi a patnáctkrát méně úmrtí v zemi s pětinásobkem obyvatel a čtyřnásobnou hustotou zalidnění. Přesto varují před zimní „největší krizí“ a zpřísňují opatření. Těžkou hlavu si dělají i Japonci: v Tokiu teď podniky, kde podávají alkohol, musejí zavírat v deset večer. A Tchaj-wan? Ten hlásí jen 675 případů. Za celých deset měsíců od prvního potvrzeného případu.
Ttokpokki jsou hutné, a přitom nadýchané rýžové válečky, svařené se zeleninou a rybími koláčky v pikantním červeném vývaru z chilli, sušených řas a ančoviček.
Ttokpokki jsou s přehledem jedním z nejmilovanějších jídel v Jižní Koreji. Vymyslela je – vlastně úplnou náhodou, jak to u slavných světových receptů občas bývá – jistá dáma jménem Ma Poklim. „Babička Ma“ si v jihokorejském hlavním městě otevřela restauraci v roce 1953 hned po konci korejské války a věhlas jejích pálivých rýžových koláčků se ze Soulu šířil pořád dál, až pronikl do celé země a dostal se až za hranice.
A ttokpokki jsou také jedničkou mezi jídly, která člověka pohladí po neklidné a rozjitřené duši. Prvenství jim přiřkl nedávný „pandemický“ průzkum veřejného mínění.
Úřady se v něm ptaly veřejnosti, které je jejich nejoblíbenější jídlo-utěšitel. Tedy jídlo, které během těžkých časů pandemie dokáže aspoň na chvíli vyvolat pocit štěstí a bezpečí.
Přes 10 000 účastníků průzkumu opakovalo ragú s kimčchi nebo sojovou pastou, kuřecí vývar se ženšenem samgjetchang a samozřejmě i proslulé
