Zkoumá srážky a splynutí hvězd. „S věcmi na obloze, které vybuchují, není člověk pán svého času,“ říká astronom
Astronoma Ondřeje Pejchu zajímají dvojhvězdy a srážky a splynutí hvězd, unikátní jevy ve vesmíru. Raději se jim však věnuje ve svých výpočtech, než by čekal na jejich sledování. „Pozorování oblohy mě přestalo bavit, soutěživost v této sféře je ohromná,“ říká úspěšný vědec, který se před pár lety vrátil ze světa domů do Prahy a na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. „Dvě hvězdy kolem sebe mohou mírumilovně obíhat miliony či miliardy let, ale pak jednoho dne…“ Nechte se unést na výlet ke hvězdám.
Rozhovor s Ondřejem Pejchou je součástí knihy Živly české vědy, která na podzim vyšla v Edici N, ke koupi je v našem e-shopu.
Zkoumáte, co se děje při splynutí dvou hvězd. Dočetla jsem se, že při něm vzniká „odpad“ a tím je třeba uran, ale taky zlato. Takže vy se podílíte na hledání odpovědi na věčnou alchymistickou otázku Jak vyrobit zlato?
Proces, během kterého vzniká zlato, už jaderná fyzika nějakou dobu zná – i když je tam pořád i dost nejasností. Já se věnuju spíše tomu, jak vytvořit správné astrofyzikální podmínky pro to, aby tento jaderný proces mohl probíhat. Přiznám se, že tento fakt používám spíš jako motivaci, proč je zajímavé to, na čem pracuji.
Výborný marketing, chytila jsem se. Jak vzniká zlato?
Od padesátých let dvacátého století je jasné, že ke vzniku zlata a jiných těžkých prvků, které jsou na Zemi, muselo dojít někde ve vesmíru procesem, který se nazývá rychlý záchyt neutronů. Ale jasné nebylo a pořád stoprocentně není, kde ve vesmíru se vyskytují přesně ty správné extrémní podmínky pro to, aby tento proces fungoval. V jakém typu hvězd. Nyní převládá teorie, že se tak děje při splynutí dvou neutronových hvězd.1 A aby mohly dvě neutronové hvězdy nebo dvě černé díry nebo dva bílí trpaslíci splynout, musí se k sobě dostat dostatečně blízko. A to je ten proces, který zajímá mě.
K tomu se hned dostaneme. Ale dá se zlato vyrobit v pozemských podmínkách?
Určitě. V reaktorech nebo v urychlovačích částic to možné je, vezmete atomy rtuti a bombardujete je neutrony… a pár atomů vyrobíte. Ale opravdu málo. Za ohromnou cenu. To se fakt nevyplatí.
Člověk běžně vnímá svět kolem sebe spíš geocentricky, málokdy přemýšlí o Zemi jako součásti vesmíru. Je moc hezké se z toho na chvíli vytrhnout třeba jen tím, že si uvědomíme, že prvky, které nás obklopují a ze kterých je tvořený náš „svět“, jsou vesmírného původu.
Je to tak. I uhlík, základní stavební materiál našeho živého světa, vznikl ve hvězdách. Naše Slunce je staré jen 4,6 miliardy let, je dost možné, že některé atomy, které kolem sebe máme, prošly
