Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zkoumá srážky a splynutí hvězd. „S věcmi na obloze, které vybuchují, není člověk pán svého času,“ říká astronom

Astronom Ondřej Pejcha. Foto: Michal Novotný, Univerzita Karlova
Astronom Ondřej Pejcha. Foto: Michal Novotný, Univerzita Karlova

Astronoma Ondřeje Pejchu zajímají dvojhvězdy a srážky a splynutí hvězd, unikátní jevy ve vesmíru. Raději se jim však věnuje ve svých výpočtech, než by čekal na jejich sledování. „Pozorování oblohy mě přestalo bavit, soutěživost v této sféře je ohromná,“ říká úspěšný vědec, který se před pár lety vrátil ze světa domů do Prahy a na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. „Dvě hvězdy kolem sebe mohou mírumilovně obíhat mi­liony či miliardy let, ale pak jednoho dne…“ Nechte se unést na výlet ke hvězdám.

Rozhovor s Ondřejem Pejchou je součástí knihy Živly české vědy, která na podzim vyšla v Edici N, ke koupi je v našem e-shopu.

Zkoumáte, co se děje při splynutí dvou hvězd. Dočetla jsem se, že při něm vzniká „odpad“ a tím je třeba uran, ale taky zlato. Takže vy se podílíte na hledání odpovědi na věčnou alchymistickou otázku Jak vyrobit zlato?

Proces, během kterého vzniká zlato, už jaderná fyzika ně­jakou dobu zná – i když je tam pořád i dost nejasností. Já se věnuju spíše tomu, jak vytvořit správné astrofyzikální podmínky pro to, aby tento jaderný proces mohl probí­hat. Přiznám se, že tento fakt používám spíš jako motiva­ci, proč je zajímavé to, na čem pracuji.

Výborný marketing, chytila jsem se. Jak vzniká zlato?

Od padesátých let dvacátého století je jasné, že ke vzni­ku zlata a jiných těžkých prvků, které jsou na Zemi, mu­selo dojít někde ve vesmíru procesem, který se nazývá rychlý záchyt neutronů. Ale jasné nebylo a pořád stopro­centně není, kde ve vesmíru se vyskytují přesně ty správ­né extrémní podmínky pro to, aby tento proces fungoval. V jakém typu hvězd. Nyní převládá teorie, že se tak děje při splynutí dvou neutronových hvězd.1 A aby mohly dvě neutronové hvězdy nebo dvě černé díry nebo dva bílí tr­paslíci splynout, musí se k sobě dostat dostatečně blízko. A to je ten proces, který zajímá mě.

Další rozhovory s českými vědkyněmi i vědci v knižní podobě najdete na našem e-shopu.

K tomu se hned dostaneme. Ale dá se zlato vyrobit v pozemských podmínkách?

Určitě. V reaktorech nebo v urychlovačích částic to mož­né je, vezmete atomy rtuti a bombardujete je neutrony… a pár atomů vyrobíte. Ale opravdu málo. Za ohromnou ce­nu. To se fakt nevyplatí.

Člověk běžně vnímá svět kolem sebe spíš geocentricky, málokdy přemýšlí o Zemi jako součásti vesmíru. Je moc hezké se z toho na chvíli vytrhnout třeba jen tím, že si uvědomíme, že prvky, které nás obklopují a ze kterých je tvořený náš „svět“, jsou vesmírného původu.

Je to tak. I uhlík, základní stavební materiál našeho ži­vého světa, vznikl ve hvězdách. Naše Slunce je staré jen 4,6 miliardy let, je dost možné, že některé atomy, kte­ré kolem sebe máme, prošly

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Kontext N, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější