Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Sedm důvodů, proč mít rádi podzim

Zívnu, zvednu unavené oči od monitoru a zamžourám po pokoji. Všude šero a tma. Zvednu se, rozsvítím, a abych se trochu probrala, jdu postavit na kafe. Za oknem blikají lampy a zdá se, že drobně prší. Není na kafe vlastně pozdě? Neměla bych si spíš už jít lehnout? Podívám se na hodiny. Je půl páté.

Mám ráda jaro a vůbec se tím netajím. Když se příroda probouzí, teplota se zvedne na přijatelné dvojciferné číslo, pokud možno nad nulou, a dny se prodlužují. Naopak ošklivý – nepěkná věc, jak by napsal Jára Cimrman – je pro mě podzim.

Sychravo, lezavo, deštivo, blátivo a spousta dalších nepříjemných -vo, které si radši nechám pro sebe. Svět nejprve vybuchne záplavou krásy a barev, aby ji vzápětí zabil a na dlouhou dobu se omezil jen na ošklivou hnědošedou. Většinou je zataženo, když rovnou neprší, nebo aspoň nemží, a pokud konečně přestane, tak jen proto, aby začalo sněžit. Vlhký podzimní vzduch se vám dostane pod kůži, ať už máte vrstev, kolik chcete, a to jak přeneseně, tak doslova.

Když se podíváte z okna, je tam většinou tma. A není to ta lákavá letní tma, která vás ponouká vyrazit ven a užít si noc. Je to zoufalý nedostatek světla a slunce, který ubíjí, vysiluje a násobí přitažlivou sílu vyhřáté postele. Synonymem podzimu je pro mě splín. A přesto se mezi námi najdou tací, kteří toto roční období považují za krásné, ba za to nejkrásnější z celého roku.

Když jsem ve vyhledávači zadala „miluju podzim“, vyskočilo na mě překvapivé množství textů se seznamem důvodů, proč bych měla mít tohle období ráda. Strávila jsem večer (nebo to bylo odpoledne?) jejich studiem a

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější