Deník N

Muž, který se do Elizy nezamiloval

Joseph Weizenbaum s Václavem Havlem v roce 2002. Foto: ČTK
Joseph Weizenbaum s Václavem Havlem v roce 2002. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Osmého ledna 1923 se narodil Joseph Weizenbaum, autor slavného a kontroverzního programu Eliza. Stavěl počítače, programoval je a varoval před nimi. S tím posledním příliš neuspěl.

Morální dilema vědce se stalo všeobecně známým a diskutovaným tématem bezprostředně po druhé světové válce. Atomová bomba změnila svět. Nic po ní už nemohlo být stejné jako dřív. Spolu s radioaktivním mrakem nad Hirošimou se definitivně rozplynuly dvě dobové iluze: zaprvé že technický pokrok je vždy dobrá věc, zadruhé že vědecké bádání je eticky neutrální. Obojí bylo leckomu jasné už před rokem 1945, ale teď se před odpovědností už nedalo schovat. A byla složitá. Mohl se za morálnějšího pokládat ten, kdo odmítl pošpinit si ruce prací na strašlivé zbrani – když to učinil s vědomím, že Hitler ji může mít dřív?

Na tuto otázku dodnes nemáme odpověď, která by obstála univerzálně. Přinejmenším jsme však pochopili, že věda a technika získaly moc – tak velkou moc, že morální dilemata, jež s technickým pokrokem souvisejí, se budou muset řešit už napořád.

Joseph Weizenbaum byl příliš mladý, než aby se mohl projektu Manhattan zúčastnit. Narodil se v Berlíně do židovské rodiny, která bez zbytečného otálení emigrovala už v lednu 1936 do USA. Joseph studoval matematiku a po vstupu Ameriky do války se nabídl armádě jako kryptolog. Odmítli ho jako „nepřátelského cizince“, sloužil proto jako meteorolog u letectva. Po válce dostudoval a poté ho polkl obor, který se právě rozbíhal a jehož přitažlivost byla magická: počítače.

Weizenbaum na nich pracoval od samého začátku, což v těch dobách znamenalo jediné: kdo chtěl počítač používat, musel se podílet na jeho vývoji a konstrukci. Byl zaměstnán v General Electric, kde vyvíjel systém pro strojové čtení a automatické zpracování šeků, od roku 1962 učil na MIT. A tam napsal program, který ho proslavil, přestože šlo o dílo nesrovnatelně jednodušší než průmyslové projekty, jimiž se zabýval předtím.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější