Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Někdy je nejlepší strategií dělat ještě méně než nic

Tak jako pro mnoho situací neexistuje obecná rada či vodítko, neexistuje ani žádná „normální osobnost“. Foto: Unsplash
Tak jako pro mnoho situací neexistuje obecná rada či vodítko, neexistuje ani žádná „normální osobnost“. Foto: Unsplash

Lidské tělo je složitým a vnitřně provázaným komplexem, který umí pružně reagovat na nové okolnosti. I proto desítky mechanismů aktuálně nastavují náš organismus na měnící se situace. Pocení a třes bojují s měnícími se teplotami. Krevní tlak roste s hrozbami a pohybem a klesá s klidem a odpočinkem. Normalita a abnormalita je v tomto smyslu velmi relativní a vždy záleží na aktuální situaci. Krevní tlak 170/110 bývá v klidu abnormální, ale během cvičení naopak užitečný a normální. Dá se totéž prohlásit o našich emocích? A jaký je jejich evoluční původ?

I na to hledá odpovědi kniha Proč je dobré cítit se špatně: Vhledy z pomezí evoluční psychiatrie. Jejím autorem je americký psychiatr a jeden ze zakladatelů oboru evoluční medicíny Randolph Nesse.

Touha, entuziasmus a mastodonti

V nové knize Nesse přesvědčivě dokládá, že při diagnostice emocí je nutné v maximální míře přihlížet k aktuální situaci i osobní historii a hodnotovým preferencím daného člověka. Tedy i „normálnost“ či „abnormálnost“ konkrétního emočního stavu, například výborné a špatné nálady, závisí na kontextu. Takže například úzkost či smutek jsou tváří v tvář hrozbě či ztrátě užitečné, ale naopak uvolnění by v takové chvíli způsobilo více škody než užitku.

Podle autorova shrnutí proto ve výhodě není ten, kdo je neustále smutný či permanentně radostný, „ale ten, kdo

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější