Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: O ekologické katastrofě, sexuální depresi a deskovkách

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Páteční dění a obsah Deníku N vám v Notesu shrnuje Dominika Píhová.

Kyanid, tuny mrtvých ryb, konspirační teorie a neznámý pachatel. Zní to trochu jako začátek napínavé severské kriminálky, jde ovšem o ekologickou katastrofu obrovských rozměrů, ke které nedošlo nikde jinde než u nás v České republice, konkrétně na řece Bečvě. Vyšetřování běží už od září, viníka ale zatím neodhalilo a tamní obyvatelé vyjadřují svou nespokojenost nad postupy úřadů. Kolegyně Adéla Skoupá se proto vydala do Valašského Meziříčí, kde vyzpovídala starostu Roberta Stržínka.

„Nepřipouštím variantu, že by se na původce nepřišlo. Bylo by to pro mě obrovským zklamáním. A to říkám s plným vědomím toho, ať je to kdokoliv,“ říká v obsáhlém rozhovoru o možných pochybeních města, problematičnosti rožnovského kanálu i potřebě upravit zákon, aby se podobným chybám dalo v budoucnu předcházet.

Tak vizi vyšších pokut pro pachatele bychom měli, teď je teda mít ještě komu uložit. Pachatel je totiž ještě jaksi neznámý.

Starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek z ANO. Foto: Karolína Poláčková, Deník N

Když už jsme u těch úprav zákonů – jedna by výrazně pomohla také dětským domovům. Ty během pandemie koronaviru zápasí s nedostatkem personálu i náročnou výukou dětí různého věku, které navíc chodí do různých škol. Tématu se ve své reportáži s trefným titulkem Na dětské domovy se zapomnělo věnuje kolegyně Jana Ustohalová.

„Nejvíce by nám pomohla změna zákona o ústavní výchově. Neznám rodinu, která má osm dětí a jednoho rodiče. Měli by tu být na jednu skupinu aspoň dva plnohodnotní vychovatelé nebo vychovatel a asistent, aby se mohli jako doma podělit o povinnosti,“ vysvětluje pro Deník N ředitelka dětského domova Dubá-Deštná na Českolipsku Zdeňka Slavíková.

Co na situaci dětských domovů říkají poslanci, kteří je mají primárně na starosti? Jana Ustohalová upozorňuje, že sněmovní podvýbor pro náhradní výchovnou péči má na webu poslední pozvánku na schůzi z října 2019, od té doby se nesešel.

Sexuální deprese, jedničky a nuly a kořeny

Text, který by vás ve volnu rozhodně neměl minout, je povídání kolegyně Magdaleny Slezákové s čínskou sexuální terapeutkou Luo Nan-si. Co je to sexuální deprese, proč mladí místo manželství hledají sex na jednu noc a proč se ženy viní a muži tápou? V tomhle bohatém a nadmíru zajímavém rozhovoru se dočtete o bolestech intimního života v Číně, o cestě z nejhlubšího mlčení za láskou a velkolepostí lidského života i o tom, že vosk nebo provaz nejsou jen kulisy z porna.

Na stránkách víkendové přílohy Kontext N natrefíte také na rozhovor s Tata Bojs o novém albu Jedna nula. Leitmotiv nového alba jedna a nula skrývá hned několik rovin. Nula má symbolizovat jakési „nic“ a jedna naopak „něco“, píše redaktorka Eliška Černá. Soudě z prvního poslechu, který jsem si užila při psaní tohoto Notesu, je to rozhodně spíš něco než nic.

„Tematicky nejblíž je tomu píseň nazvaná Velký třesk, ve které se zpívá o vztahu prázdnoty v člověku, prázdnoty, která nastává po smrti, a prázdnoty, která tu byla předtím, než vznikl svět,“ říká zpěvák Milan Cais v rozhovoru pro Deník N, ve kterém se mimo jiné dočtete o vesmírných cílech, cestě do Saint Tropez i člověku v binárním světě.

A ještě jeden rozhovor – do třetice všeho dobrého. Do oslňujícího světa rostlinných kořenů a buněk se můžete vydat díky kolegyni Lence Vrtiškové Nejezchlebové. Ta vyzpovídala experimentálního botanika Matyáše Fendrycha.

„Nejkrásnější na mé práci je pro mě kontakt s živou hmotou až na intimní úrovni. Díváme se do kořenů, do buněk v kořenech, v přímém přenosu vidíme, co dělají, jak reagují, jak rostou. Většina lidí nic takového nikdy v životě neviděla, je to fascinující,“ říká vědec a nutno konstatovat, že fascinující je i celý tento text o vědecké práci i frustraci.

Deskovky a příběhy odolnosti

Silnou výpověď o utrpení, protestech, brutalitě a neuvěřitelné odolnosti Bělorusů, která se sice nelehko poslouchá, o to víc je ale třeba o ní mluvit, přináší nová epizoda Studia N.

Filip Titlbach si v ní povídá s reportérkou Petrou Procházkovou. Ta mluvila s některými z padesáti Bělorusů, kteří jsou nyní pod ochranou České republiky a léčí si tu rány, jež utrpěli při střetu s běloruskou policií.

Závěrem ale něco veselejšího. Kolegové Jan Wirnitzer a Jakub Zelenka se vydali do světa, kde se můžete stát lodivodem proplétajícím se mezi krami při hledání cesty do Tichomoří i americkým prezidentem, rozepsali se totiž o deskových hrách, přesněji řečeno o tom, jak pandemie nakopla jejich prodeje.

V článku se mimo jiné dočtete o úspěchu českých herních designérů a najdete tam i tipy, jak deskové hry – třeba jako dárky pod stromeček – správně vybrat. Na důkaz odbornosti obou autorů bych ráda dodala, že Honza je na deskovky v mých očích expert a nedávno jsme společně sehráli napínavou bitvu o Bílý dům ve hře 1960: The Making of the President, Jakub mě zase spolu s dalšími kolegy zasvětil do hry Among Us.

Nezbývá než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější