Lidé z rizikových skupin si na očkování proti covidu počkají. Brzdou je náročné skladování vakcíny
První dávky vakcín proti covidu by mohly do Česka dorazit už začátkem ledna. Očkovat by se nejdřív měli zdravotníci. Lidé z rizikových skupin budou muset zřejmě počkat. Vakcína se musí uchovávat v osmdesátistupňovém mrazu a lékaři, u kterých se jindy lidé nechávají očkovat, speciální vybavení pro skladování vakcín nemají. Připraveni zatím nejsou ani distributoři.
Někteří lidé ve Spojených státech budou mít už v polovině prosince k dispozici vakcínu proti koronaviru od firmy Pfizer. Očkovací látka, která v testech ukázala 95% úspěšnost, patří mezi takzvané genetické vakcíny, kdy se do těla vkládá genetická informace v podobě mRNA.
Do Česka by mohla tato vakcína dorazit o několik týdnů později. „Pokud vše dobře dopadne, krátce po novém roce by mohlo být v České republice prvních zhruba 500 tisíc dávek vakcín od firmy Pfizer. Evropská léková agentura má už nyní k dispozici všechny důležité informace, takže by schvalovací proces neměl trvat dlouho,“ řekl Deníku N vakcinolog Roman Chlíbek, který je zároveň členem poradní skupiny ministerstva zdravotnictví.
Česko si objednalo od Pfizeru celkem čtyři miliony vakcín.
Jakmile evropský lékový úřad očkovací látku schválí, uvolní se pro všechny státy Evropské unie najednou. Vakcína proti koronaviru se do Česka dostane oproti ostatním přípravkům zrychleně, český SÚKL ji už zvlášť schvalovat nebude.
Vakcíny od Pfizeru budou podle Chlíbka zatím k dispozici výhradně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, případně pro seniory v domovech důchodců. „Tato očkovací látka se musí skladovat kolem 80 stupňů pod nulou. Kvůli složitému procesu skladování ji proto nebudou mít k dispozici praktičtí lékaři, ale pouze speciální centra, například nemocnice,“ dodává vakcinolog.
Mrazicí boxy s takto nízkou teplotou totiž ordinace nemají a v dohledné době mít nebudou. Na transport hluboce zmrazených vakcín nejsou zatím připraveni ani distributoři. Dosud takto hluboce zmrazené vakcíny nepřepravovali.
„Zatím čekáme na vakcinační strategii ministerstva zdravotnictví, podle toho se teprve začneme připravovat. Je rozdíl, zda by se touto vakcínou očkovalo v ordinacích nebo v nějakém velkém centru, třeba na výstavišti v Letňanech,“ říká Martin Nesrsta z firmy Avenier, která je největším distributorem vakcín v Česku.
Náročné skladovací podmínky vakcíny od Pfizeru tak mohou být překážkou k tomu, aby se dostala k většímu množství zájemců.
„Ano, vidím to jako vážné omezení. Na druhou stranu firma hledá řešení, například transportní vaky, které udrží vakcíny při požadované teplotě. Mohly by teoreticky fungovat mobilní jednotky, které by vakcíny převážely na místo, kde se lidé nechají očkovat. Vzhledem k tomu, že hovoříme o statisících až milionech lidí, půjde bezpochyby o obrovskou logistickou operaci a bude to samozřejmě velmi drahé,“ říká Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy.
Evropská vakcína – čtyřnásobně levnější varianta
Blízko ke schválení má i další vakcína proti covidu od firmy AstraZeneca, která na vývoji spolupracuje s oxfordskou univerzitou. Očkovací látka AZD1222 nemá náročné podmínky na skladování a zároveň je mnohem levnější. Mohla by se tak rychleji dostat ke všem potřebným pacientům.
Tento týden firma oznámila, že látka má účinnost devadesát procent, jestliže se člověk očkuje polovinou dávky a za měsíc je mu pak aplikována plná dávka. Firma začátkem září přerušila vývoj vakcíny kvůli tomu, že se objevily u jednoho z testovaných dobrovolníků zdravotní potíže.
„Cena vakcíny od firmy Pfizer se pohybuje kolem 10–12 euro za jednu dávku, což je asi čtyřikrát více než vakcína od společnosti AstraZeneca,“ potvrdil Chlíbek.
Česko objednalo málo evropské vakcíny, míní expert
Britsko-švédská firma dala všem členským zemím EU možnost předobjednávek vakcín už během léta. Česko si u firmy AstraZeneca zamluvilo celkem tři miliony vakcín. Ostatní země si od této firmy objednaly podstatně více očkovacích látek. Například Británie, která má šestkrát více obyvatel než Česko, chce odebrat celkem 100 milionů kusů.
Podle farmakoekonoma Tomáše Doležala si Česko objednalo těchto vakcín velmi málo, což může zbrzdit potřebné proočkování rizikových skupin.
„Ve skupině rizikových osob (zdravotníci, senioři, chronicky nemocní) je v České republice až šest milionů obyvatel. Protože je pro získání imunity potřeba očkovat dvakrát, vystačí zásoby této vakcíny jen pro 1,5 milionu lidí. Jde tady o rychlost proočkování populace, aby se společnost a ekonomika mohly vrátit k normálu. Nerozumím, s jakým plánem ministerstvo zdravotnictví pracuje,“ říká Doležal.
Ministerstvo zdravotnictví ale oponuje, že stát nemohl vsadit vše na vakcínu od jedné firmy. „Vzhledem k tomu, že dosud není plně garantován úspěšný vývoj ani jedné z vakcín, nelze spoléhat pouze na jednoho výrobce. Proto se provádějí objednávky od více výrobců,“ namítá mluvčí úřadu Barbora Peterová.
Takzvaná národní strategie očkování proti covidu-19 počítá s tím, že nejvyšší prioritou bude maximální bezpečnost vakcíny. „Je vyvíjeno a testováno mnoho vakcín. Některé budou připraveny k použití dříve než jiné, proto je více možností, která z vakcín bude použita a v jakém scénáři,“ uvádí dokument ministerstva zdravotnictví. Zpočátku se nebudou očkovat děti, protože vakcíny se zatím zkoušely jen na dospělých dobrovolnících.
Příliš brzy na hodnocení
Odborníci ale srovnávat přednosti různých vakcín zatím nechtějí. „Z mého pohledu je velmi předčasné odpovídat na tuto otázku. Navíc je více než pravděpodobné, že se do rutinního používání posunou i další vakcíny,“ upozorňuje viroložka Ruth Tachezy.
Promoříme se nejspíš dřív, než bude vakcína, říká imunolog
Země EU totiž jednají o dodávce vakcíny se sedmi výrobci, mezi nimi jsou i firmy Johnson & Johnson, Sanofi, Curevac nebo Moderna.
Z hodnocení klinické fáze I a II těchto vakcín se podle viroložky dá říci, že vakcína firmy Pfizer, která patří mezi genetické vakcíny, vyvolávala u většího počtu jedinců tvorbu protilátek a tyto protilátky měly vyšší hladiny. Závěry by se ale měly dělat až poté, co budou publikovaná závěrečná data.
Tachezy zároveň upozorňuje na to, že vedlejší nezávažné účinky se častěji ukázaly u genetických vakcín po podání druhé dávky.
„Co se týká závažných vedlejších účinků, zatím nebyly pro tyto vakcíny hlášené, ale sledování je velmi krátké. Je třeba delšího sledování a vyššího počtu očkovaných k zodpovězení této otázky,“ poznamenává viroložka.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
