Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Make America Lead Again! Gymnasta skáče přes ostnatý drát a Kubánci prosí svět o pomoc

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Bidenův ministr zahraničí „není žádná hrdlička“ a má USA vrátit do čela světového dění. Na druhém břehu Pacifiku se jako z filmu prchá přes nebezpečnou hranici a Středočeský kraj se brodí v zatuchlém exhejtmančině dědictví. A na Kubě? Tam hrozí smrt žízní. Úterní Notes otevírá Magdalena Slezáková.

MALA, Make America Lead Again!

Do nástupu nové americké vlády zbývají ještě skoro dva měsíce. Donald Trump však už přišel o poslední větší šanci zvrátit výsledek voleb a začal předávat moc lidem zvoleného prezidenta Joea Bidena. A také už víme, koho přivítá Biden po svém boku jako nového ministra zahraničí: ostříleného diplomatického veterána a prověřeného kolegu a přítele Antonyho „Tonyho“ Blinkena.

Jestli vám to jméno nic neříká, seznamte se s ním v portrétu Mirka Tódy. A jestli ano – což je vzhledem k Blinkenově dlouhé politické kariéře pravděpodobnější –, přečtěte si ten článek také. Stojí za to.

Blinken má před sebou nevděčnou práci. Musí postavit na nohy ministerstvo demoralizované čtyřmi lety Trumpovy „Ameriky především“. Musí oživit decimované spojenecké vazby. A vrátit Spojené státy tam, kam podle Bidena i Blinkena patří: na špičku světového dění, do pozice angažovaného vůdce.

Typický obamovec a beatlesák bez ega, vychovaný přeživším holokaustu: tak teď známí a novináři popisují Bidenova vyvolence na post ministra zahraničí Antonyho Blinkena (na snímku z dubna 2015). Foto: Henry Romero, Reuters

Antony Blinken se narodil v New Yorku, ale dětství strávil v Paříži. Matka je Maďarka a on vyrůstal s příběhy svého nevlastního otce, který se narodil v Polsku, přežil vyhlazovací tábory a pochod smrti. Memento čísla vytetovaného na předloktí Blinkena hluboce ovlivnilo, přes vlastního otce má zase vazby na Budapešť – tu část, která nehoví Viktorovi Orbánovi.

A přestože rád hraje na kytaru Beatles, „není to žádná hrdlička“. Prý bude tvrdší než Trumpovi lidé a platí to nejen pro Moskvu, ale i pro Peking. A vrátí do hry důraz na lidská práva.

Počkejme si na to. Slovy samotného Blinkena: „Vyrůstal jsem s tím, čím je naše země, co představuje a co znamená, když se USA angažují a vedou.“ Takové angažmá totiž málokdy bývá černobílé.

Dilema číslo jedna

Ještě jeden související střípek: že se v souvislosti s Tonym Blinkenem soustředí pozornost na Evropu, Čínu a potažmo i Rusko, samozřejmě dává smysl. Ale nezapomínejme ani na Severní Koreu. Byla to právě ona, kterou Blinken před časem prohlásil za „dilema číslo jedna“ a „nejpalčivější prioritu“. Sotva to platí i teď po sporech s Čínou, nicméně Trumpovu severokorejskou politiku nedávno odsoudil jako „horší než nic“.

Uvidíme, jak si od příštího roku povede on. Zatím se zaklíná spoluprací se spojenci na dotlačení Číny k tomu, aby zase ona dotlačila Severokorejce k jednacímu stolu. A zatímco politici chtějí tlačit do zarezlého dialogu s jaderně vyzbrojeným Pchjongjangem, až nastane čas, na nebezpečné hranici mezi Severní a Jižní Koreou se na nic nečeká a rovnou se skáče: přes tři metry vysoký elektrický plot.

Ostnatý drát v demilitarizovaném pásmu mezi Korejemi. Tady je přístupné turistům; jinde je bez fáborků a mnohem nebezpečnější. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N

Ano, řeč je o tajuplném Severokorejci, který přesně před třemi týdny dokázal, co jen málokdo před ním: překonat v útěku na Jih minami, vojáky a ostnatým drátem prošpikované pásmo mezi Korejemi. Opět tím dokázal, že ani proslulá neojstřeji střežená hranice světa není nedobytná.

A jestli se zprávy v jihokorejských médiích nemýlí (neboť stoprocentně jisté je zatím jen to, že záhadný „pan A.“ žádá Jihokorejce o azyl), povedl se mu kaskadérský kousek: přes třímetrové ostny se doslova přehoupl. Je totiž gymnasta, nebo jím aspoň v KLDR býval.

Středočeský kraj žaluje

Ale sever a jih stranou, teď míříme na střed: přímo do Středočeského kraje. Tamní povolební dění sledujeme v Deníku N pozorně, zejména díky našemu politicko-reportérskému tandemu Bára Janáková a Hanka Mazancová.

Hraje se o hodně. Mimo jiné o správní žalobu, kterou předchozí vedení kraje pod vedením Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) podalo na ministerstvo vnitra. Nelíbilo se mu, že vnitro nařídilo, aby kraj zveřejnil údaje o nadstandardních odměnách pro úředníky kolem exhejtmanky.

Nová hejtmanka Petra Pecková (za STAN) ve velkém rozhovoru s Hankou a Bárou zdůrazňuje, že se Středočeský kraj musí „odstřihnout od neprůhlednosti a papalášství“. Zároveň však upozorňuje, že řečenou žalobu možná nechá běžet. Přestože sama dřív řekla, že takové „vyhazování veřejných peněz“ je „šokující“. Změnila snad názor, a pokud ano, proč? Dočtete se tady.

A kromě toho:

Zní to jako špatný vtip, ale bohužel je to realita: do řeky Bečvy už potřetí unikly chemikálie. Neznámo které, neznámo odkud. Zatím, protože starosta Valašského Meziříčí s inspektory životního prostředí budou „pátrat po strůjci znečištění“. Kdy se dozvíme výsledek? Po strůjci kyanidové ekologické katastrofy se pátrá už od září.

Tak raději z pozitivnějšího soudku. Vánoce se kvapem blíží a redaktoři Deníku N pro vás, stejně jako loni a předloni, mají tipy na knižní dárky. Vyzkoušeno na vlastní oči, nechte se inspirovat prvním dílem!

Výběr z knižního adventu Deníku N.

První dávky vakcín proti covidu by mohly do Česka dorazit už začátkem ledna, ale lidé z rizikových skupin si na očkování zřejmě počkají. Brzdou je náročné skladování vakcíny, na které nejsou připraveni ani praktičtí lékaři, ani distributoři. Úskalí vakcíny Pfizer/BioNTech si můžete podrobně připomenout zde.

Další pozitivní kontrast: Lékař Vratislav Prejzek působí ve Šluknovském výběžku jako zjevení. V místě, odkud lékaři odcházejí, založil vlastní ordinaci. Když stát v regionu během pandemie nezajistil testování, pustil se do odběrů na vlastní pěst. Načerpat z jeho příběhu tolik potřebnou naději můžete v dnešním Studiu N.

Ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták ze dne na den odchází z funkce. Informaci Deníku N potvrdily dvě členky správní rady muzea. V rezignačním dopise své rozhodnutí vysvětluje „vzrůstající nedůvěrou“ ze strany některých členů rady.

Boj o budoucí podobu daní se přesouvá do Senátu. Po rozhodování Sněmovny v noci ze čtvrtka na pátek zůstala kromě výrazného snížení daní z příjmů pro zaměstnance také velká díra v rozpočtu ve výši 130 miliard korun.

Spojování opozice pokračuje. Piráti si na svém celostátním fóru odhlasovali, že chtějí, aby vedení strany začalo jednat se Starosty a nezávislými o předvolební koalici.

A konečně vězte, že náhlá změna ve výpočtech covidového rizika autory systému PES překvapila, ale politický tlak nikoli. „Je to podobné, jako když někomu prodáte mixér. Pak se těžko můžete vyjadřovat k tomu, že se v něm šťourá šroubovákem a chce, aby mixoval rychleji,“ říká spolutvůrce PES, matematik René Levínský.

Zítra v tištěném eNku:

  • Kdybych se měl pořád bát, nic nedělám, říká ke spolupráci se Starosty Bartoš
  • Komentář: Proč Babiš u Dukovan šlápl na brzdu?
  • Spoluautorka systému PES: Počkejme s rozvolňováním alespoň týden a Vánoce budou v klidu
  • Černý prapor nad vchodem a nástup vojáků. „Začalo to chřipečkou u šesti lidí,“ říká ředitel domova pro seniory
  • Střední Evropa zažila ve 20. století tři tragédie, nyní si zahrává s další
  • Dámský gambit: seriál Netflixu o šachu, který udělal rošádu v našich představách o nudném sportu
  • Odmítl nabídku hrát s bratrem v extralize za Spartu, aby mohl studovat. Teď ho přijal Cornell

Letem světem

České ministerstvo zdravotnictví by chtělo ještě v tomto volebním období prosadit zákon, který by zrušil nebo přeměnil dětské domovy pro děti do tří let, někdejší kojenecké ústavy.

Státní zástupce žádá šest let vězení pro exředitele pražského dopravního podniku Martina Dvořáka a čtyři pro lobbistu Iva Rittiga. V kauze jízdenek papírny Neograph má Dvořák zaplatit dva miliony korun, Rittig čtyři miliony.

Na východě Ruska sice možná vychází slunce, ale jinak tam pěkně mrzne. A slavnostní otevření nového mostu se odkládá: teď po něm šplhají horolezci a zbavují ho ledu. Nicméně přituhlo napříč celým Ruskem, aspoň pro zákazem zakázané jehovisty, kteří se stali terčem rozsáhlé policejní razie.

Kde se vzal, tu se vzal: v poušti v americkém státě Utah se objevil záhadný, třímetrový monolit ze stříbřitého kovu. Libo trochu Kubricka?

KLDR odhalila nového hrdinu své propagandy. Dělníka, rolníka a vzdělance (kladivo, srp a štětec) doplnila figura v ochranném oděvu a s dezinfekční hadicí: bojovník proti covidu. Už je na plakátech i poštovních známkách.

Když už jsme u covidu a východní Asie, britský ministr dopravy Grant Shapps se podělil o své mínění, čím to, že v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu je jiná epidemická situace než v Británii. Prý tam mají „mnohem větší schopnost, hádám že autoritářskou schopnost uzavřít“ zemi a „nutí lidi stahovat (sledovací) aplikace, zatímco my (občany) prosíme, aby to udělali dobrovolně“.

Zaplaťpánbůh za odborníky na autoritářské Asiaty! My, obyčejní laikové, bychom pravdě do očí přes ty davy nakažených a zákazy vycházení v obou zmíněných zemích nikdy nedohlédli.

Prosba o pomoc z Kuby

A konečně zpráva, která je dnes ještě naléhavější než vleklá pandemie (ano, i takové existují): na Kubě se rychle krátí čas dvěma umělcům a prodemokratickým aktivistům. Luis Manuel Otero Alcántara (LMOA) a Maykel Castillo drží suchou hladovku na protest proti zatčení dalšího známého umělce, dvaatřicetiletého rappera Denise Solise, který ve svých písních stejně jako další volá po svobodě.

Umění a disent jdou na Kubě ruku v ruce a co se teď děje, zmíněná tři jména dalece přesahuje. Proti zatčení hladovkou protestuje dalších čtrnáct disidentů – akademiků, umělců, novinářů –, které policie uvěznila v blokádě.

Jsou v kleštích a prosí svět o pomoc.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější