Senát hledá kompromis o daních. Boj se povede o deficit, sazby i propad obecních rozpočtů
Boj o budoucí podobu daní se přesouvá do Senátu. Po rozhodování Sněmovny v noci ze čtvrtka na pátek zůstala kromě výrazného snížení daní z příjmů pro zaměstnance také velká díra v rozpočtu ve výši 130 miliard korun.
Poslanci totiž kromě zrušení superhrubé mzdy přijali i výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Oba tyto návrhy ve velké míře zasáhnou příjmovou stranu rozpočtu státu, dotknou se ale také krajů a obcí.
Na Senát, na kterém jinak nenechají nit suchou, se již obrátili s žádostí o vstřícnost zástupci hnutí ANO – a to jak předseda vlády Andrej Babiš, tak ministryně financí Alena Schillerová. Ti by chtěli, aby Senát odmítl zvýšení slevy na poplatníka a zachoval zrušení superhrubé mzdy s novými sazbami pro daň z příjmů ve výši 15 a 23 procent. Zda jim vyjde vstříc, ale není vůbec jisté.
Horní komora má několik možností, jak se s návrhem vypořádat. Může jej přijmout v podobě, který schválili poslanci, může ho odmítnout nebo jim ho vrátit v pozměněné podobě. Na projednání zákona má měsíc.
Varianta „daňové změny podle Sněmovny“
Když by Senát návrh přijal, znamenalo by to zásek do rozpočtu ve výši 130 miliard, aniž by se řešila výdajová strana nebo kompenzace pro obecní a krajské rozpočty. Horní komora je přitom do velké míry složena z komunálních a krajských politiků, na jejichž municipality by návrh dopadl. Právě charakter Senátu je v jeho rozhodování nezanedbatelným faktorem.
I mezi senátory se ovšem najdou zastánci varianty, aby daně poměrně dramaticky klesly, jak si odhlasovala sněmovní většina v podání hnutí ANO, ODS, SPD a komunistů.
Příznivci této varianty se nacházejí zejména mezi
