Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Místopředseda SPD obvinil studenty v sukních ze zvrácené ideologie. Intenzita urážek nás překvapila, říkají

Gymnázium v Blansku má velmi kvalitní pověst, nyní se o něm mluví v jiné souvislosti. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Gymnázium v Blansku má velmi kvalitní pověst, nyní se o něm mluví v jiné souvislosti. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Půlrok stará fotografie ze školního happeningu rozpoutala aféru, jakou v Blansku nepamatují. Místopředseda SPD Radim Fiala obvinil studenty ze zvrácené genderové ideologie a spustil vůči nim smršť urážek. Jejich intenzita nás zarazila, říkají gymnazisté. Zastal se jich ředitel školy i její zřizovatel, Jihomoravský kraj.

Loni v červnu se studenti prvního ročníku gymnázia v Blansku domluvili, že uspořádají humorný happening s názvem Jinej neznamená špatnej: I muži mají právo nosit sukni. Chtěli si vyzkoušet, jaké to je být v kůži opačného pohlaví. O velké přestávce si proto někteří chlapci oblékli sukně a dívky vojenské uniformy. Recese netrvala víc než dvacet minut.

Pozornost vzbudila až fotka z ní, kterou 2. ledna sdílel na svém facebookovém profilu poslanec Fiala. „Zvrácená genderová ideologie už pronikla i do našich škol… Všechny totalitní režimy se pokoušely znásilňovat děti. Uděláme vše pro to, abychom ubránili v naší společnosti NORMÁLNÍ a RACIONÁLNÍ standardy a aby se mohly děti vyvíjet bez takovéhoto ideologického neomarxistického nátlaku,“ komentoval fotografii s převlečenými gymnazisty.

Do dnešního dne má jeho post přes šest set sedmdesát sdílení a zhruba stejný počet komentářů. Většina z nich žáky a učitele urážela, stovky jim explicitně vyhrožovaly násilím, často vulgárně.

„Málo to asi doma bili, když už to neví, co roupama,“ napsala v diskuzi Inka Staňková. „To je neštěstí, odpad společnosti,“ přidala se Alena Svobodová. Roland Janáček byl ještě nevybíravější: „Parchanti na mazáckou vojnu, kde se rukovalo jednou za rok zm*di!!!“  V diskuzi zaznívaly kromě obligátních „pár facek“ také výzvy k zmlácení studentů tyčí nebo upálení. „Učitelům rozkopat pr*ele,“ nebral si servítky Petr Dočkal.

Ačkoliv se do diskuse zapojili i studenti a absolventi blanenského gymnázia, kteří se snažili vysvětlit, že škola žádnou genderovou ideologii nepropaguje a nenutí chlapce chodit v sukních a že šlo jen o recesi, fotografie vytržená z kontextu s manipulativním komentářem poslance začala žít vlastním životem. Článek o studentech z Blanska publikoval například i konspirační web Petra Hájka Protiproud.

Ředitel gymnázia: Cítím se jako vítěz

Ředitele gymnázia Radka Petříka přimělo pozdvižení kolem studentského projektu, aby zveřejnil 4. ledna na webu školy prohlášení, kde útoky odmítl. „Takové akce podporuji, protože si myslím, že díky respektu, diskuzi a kritickému myšlení podporují model fungující tradiční rodiny daleko víc než různé zákazy a příkazy, nadávky, netolerance a katastrofické scénáře, které se objevily na facebookovém profilu pana poslance,“ konstatoval ředitel Petřík.

Dodal, že i přes vulgární útoky se cítí jako vítěz a je hrdý na své studenty a absolventy. „Díky odvaze, slušnosti, věcnosti a schopnosti logicky argumentovat dokázali čelit šíření strachu a nenávisti,“ napsal.

Na osmileté a čtyřleté gymnázium v Blansku chodí skoro pět set studentů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Jak velký akt ředitelovy osobní odvahy to byl, je zřejmé až při rozhovoru v jeho kanceláři. „Žádné další vyjádření už neposkytnu, považuji to za uzavřenou věc. Co jsem chtěl říct, uvedl jsem v prohlášení na webu. Chci za tím vším udělat tečku a dál to nerozviřovat,“ říká striktně, když sedí za stolem. Ze stěny se na něj při tom dívá jeho stylizovaný portrét v řecké tóze skoro v životní velikosti, který mu věnovali studenti.

Je vidět, že má strach, protože mnoho konkrétních výhrůžek mířilo nejen na něj, ale i na studenty a učitele.

Petřík se politicky neangažuje, nikdo si nepamatuje, že by kdy pronášel projev na nějaké veřejné akci, snaží se zůstávat spíš v pozadí. Teprve útoky na školu, kterou vede šest let, jej přiměly k tomu, aby dal jasně najevo, že za svými studenty stojí.

Blanenské gymnázium patří mezi respektované školy s dobrou pověstí. Dojíždí sem skoro pět set dětí z celého okresu. Po chodbách obložených tmavým umakartem, které působí na první pohled poněkud ponuře, chodí několik vítězů celostátních soutěží ve francouzštině či ruštině. Studenti přivezli také ocenění z olympiád v dějepisu, chemii či ekonomice, úspěšní jsou i v basketbalu či šachu.

Předsudky zůstaly

„Naštvalo nás, že poslanec použil fotku z webu školy bez dovolení a použil ji takto zmanipulovaně,“ říká asi šestnáctiletá štíhlá blondýnka před gymnáziem, když po odpoledním vyučování studenti spěchají na autobus. O tom, co rozpoutala půl roku stará akce, debatují mezi sebou i teď. Říkají, že by chtěli jako odpověď na nenávistné výpady uspořádat něco podobného, jako byl červnový happening, ale zatím nemají konkrétní nápad.

„Zarazilo mě, že diskutující u pana Fialy používají slova jako neomarxistická ideologie, když ani nevědí, co to znamená,“ říká student vyššího gymnázia Dominik Formánek, který se snažil s nimi na internetu debatovat. Podle něj šlo místopředsedovi SPD o to, semknout příznivce. „Fiala není hloupý, jeho cílem bylo utvrdit svoje fanoušky v jejich názorech, byl to spíš kalkul, teď když jim klesají preference,“ myslí si Formánek.

Letošní maturant Vojtěch Holík se happeningu přímo zúčastnil. „Měl jsem na sobě sukni, chtěl jsem to vyzkoušet. Už bych to asi neudělal, protože to bylo docela nepohodlné, hlavně v tom sedět,“ směje se před školou.

Vojtěch Holík, který letos maturuje, se happeningu zúčastnil. „Myslím, že ve společnosti dosud přetrvávají předsudky,“ říká. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Podle něj se díky akci zaměřené na toleranci začali studenti bavit, zda mají ženy stejné příležitosti jako muži. „Myslím, že ve společnosti dosud přetrvávají předsudky. Kdybych třeba chtěl jít na otcovskou dovolenou nebo měl jako koníček šití, tak by si lidi mysleli, že nejsem chlap,“ vysvětluje.

„Potěšilo mě, že se nás zastávali i spolužáci, kteří se doteď o politice ani nebavili. Ale zarazila mě intenzita urážek v diskuzích na Facebooku,“ dodává s tím, že je rád, že se za studenty postavil i ředitel.

Kraj se studentů a ředitele zastal

Kdo Fialu na fotografii chlapců v sukních upozornil, není jasné.

„Já jsem to nebyl. Nesleduji, co dělají všechny školy,“ říká blanenský poslanec za SPD Jan Hrnčíř. „Myslím ale, že skutečně tyto gender teorie tlačit do výuky není správné, studenti se nemůžou bránit. Chci se o tom pobavit s ředitelem a učiteli a ujasnit si to, až bude příležitost,“ dodává a říká, že výhrůžky řediteli se mu sice nelíbí, ale je to otázka názoru.

„Pluralita názorů by měla být. Chápu, že je to nepříjemné. Pokud někdo napíše něco, co je v rozporu se zákonem, tak legislativa na to dnes myslí a orgány činné v trestním řízení v tom něco můžou dělat,“ myslí si poslanec Hrnčíř.

Naopak radní Jihomoravského kraje pro školství Jana Pejchalová (ANO) vzkázala řediteli Petříkovi, že s happeningem nemá kraj jako zřizovatel školy problém. „Jde o aktivní formu výuky, nevidíme v tom nic závadného. Panu řediteli můžeme dát morální podporu, ale to je všechno, co můžeme udělat, protože škola má právní subjektivitu. Jako kraj za ředitelem stojíme,“ říká Pejchalová.

Poslankyně Lenka Kozlová (Piráti) dokonce nabídla řediteli pomoc. „Přiměl mě k tomu post poslance Fialy. Jsem z toho znechucená, ale s ohledem na to, co se kolem SPD a ve společnosti děje, mě to úplně nepřekvapuje. Takže jsem panu řediteli v úterý poslala dopis s nabídkou právní, případně finanční pomoci,“ říká středočeská poslankyně s tím, že nevidí na aktivitách gymnázia nic špatného a naopak oceňuje výuku, která studenty zaujme.

Podporu vyjádřil blanenskému gymnáziu v dopise také Radan Šafařík, ředitel odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády. „Věřím, že tato iniciativa není projevem „perverzní genderové teorie“, ale snahou o prohloubení vzájemného porozumění a podporu rovnosti žen a mužů,“ uvedl vládní úředník Šafařík.

Dvacetitisícové město nedaleko od Brna se proslavilo hlavně železárnami. Sochy z litiny jsou poznávacím znamením Blanska. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Petřík má pověst schopného, otevřeného a oblíbeného dějepisáře, který u svých studentů vždy dbal na to, aby měli přehled o aktuálních událostech, zajímali se o dění kolem, uměli zasazovat fakta do kontextu a dokázali diskutovat na základě vlastních znalostí.

„Je rozhodně zásadový,“ říká ředitel blanenské městské knihovny Lukáš Dlapa, kterého Petřík také učil. A i když aféra rozvířila diskuse na sociálních sítích, myslí si, že lidé v Blansku ji skoro nezaznamenali. „Devadesát procent lidí tady na ulici vám řekne, že neví, o co jde. Je to nafouknutá bublina, která brzo vyšumí,“ myslí si Dlapa.

„Jsem na ředitele gymnázia hrdá“

Dvacetitisícové okresní město, které leží dvacet kilometrů severně od Brna v údolí řeky Svitavy, bylo vždycky dělnickým centrem, protože tu už hrabata Salmové začala před dvěma sty lety stavět železárny a strojírny. Vynálezce Erich Roučka tu pak vybudoval další továrnu na měřicí přístroje. A lékař Jindřich Wankel zaměstnaný u Salmů se proslavil svými archeologickými objevy v nedalekém Moravském krasu, především v jeskyni Býčí skála.

Místním kulturním centrem je městská knihovna, která pravidelně pořádá diskuse se spisovateli, novináři či historiky nebo univerzitu pro seniory.

„V Blansku je všechno, co potřebujete. Školy, školky, kino, muzeum. Za deset minut jsem v lese a z lesa za stejnou dobu v centru města. Vlak tu jede každou čtvrthodinu do Brna,“ pochvaluje si ředitel knihovny Dlapa. Když se podívá z okna kanceláře, má ohromující výhled na nový park na náměstí Republiky, který radnice vybudovala na místě před třemi lety zbouraného chátrajícího hotelu Dukla. „Gymnázium je dobrá škola, která šla v posledních letech hodně nahoru. Kdybych chtěl dát svoje děti na gymnázium, dám je sem,“ dodává.

„Jsem na ředitele Petříka hrdá,“ několikrát zopakuje Pavlína Komínková ve své pracovně v podkroví renesančního blanenského zámku. Činorodá ředitelka Muzea Blanenska se snaží přitáhnout co nejvíc návštěvníků, takže teď tu mají třeba výstavu igráčků.

Ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková doufá, že aféra nebude mít větší dopad. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

V elegantně zařízené pracovně má kromě tmavě růžových sedaček a moderních grafik jelenů taky 3D tiskárnu, na které tiskne repliky exponátů, aby si na ně mohli návštěvníci sáhnout. A na jaře chystá novou výstavu o historii litiny v regionu. Ta jej totiž proslavila nejvíc, sochy z ní najdete na každém ze tří náměstí v centru města.

S ředitelem Petříkem se Komínková dobře zná. Muzeum spolupracovalo s gymnáziem třeba na vydání publikace o konci druhé světové války na Blanensku. „Snažili jsme se navázat na to, co zjistili studenti v rámci výuky. Je pro mě nepochopitelné, jak mohla taková nenávistná debata kvůli jedné fotografii vzniknout. U lidí ale často zvítězí lenost přemýšlet, a když jim lež zopakujete víckrát, berou to jako pravdu,“ myslí si Komínková. A jako ostatní doufá, že facebooková aféra nakonec nebude mít v Blansku žádný dopad.

Reportáž

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější