Tři prezidenti během osmi dní: Peru, jehož hlavy státu jsou už 45 let stíhané, uvězněné nebo zastřelené
Den a půl bylo Peru bez vedení země. Chyběli mu prezident i předseda jednokomorového kongresu, který v případě absence hlavu státu zastupuje. Nebývalé mocenské vakuum vzniklo v důsledku nezdařeného pokusu o puč. Při protestech dva demonstrující zahynuli. Český právník v Peru Vladislav Michalčík právní zmatky vysvětluje. Stejně jako to, proč je v zemi posledních šest hlav republiky stíháno pro korupci.
Masivní pozdvižení občanů, profesních organizací i univerzit nakonec uzurpaci moci ze strany zákonodárců zastavilo. Politické elity musely narychlo přijít s kompromisním kandidátem do nejvyšší pozice, kterého rozezlený národ akceptuje a který dovede zemi k volbám v řádném dubnovém termínu.
V úterý 17. listopadu dostal prezidentskou šerpu šestasedmdesátiletý politik masarykovské visáže Francisco Sagasti, který se obyvatelům jménem státu omluvil za policejní zvůli během minulých dní. Jako na symbolickou usmířenou s národem pozval na svou inauguraci příbuzné dvou mladých lidí, kteří při demonstracích v metropoli zahynuli.
Nejen kvůli časové shodě Vladislav Michalčík, který v Limě žije devět let, říká: „Kvůli takové široké podpoře obyvatel šlo pro Peru a jeho demokracii o historický moment srovnatelný s českým 17. listopadem.“
Podle tohoto právníka, který v zemi pracuje v advokátní kanceláři, národ neukázal takovou jednotu i sílu v ulicích od svržení posledního autoritativního režimu Alberta Fujimoriho v roce 2000.
Odvolat, nebo odstavit prezidenta?
Pro vysvětlení aktuálního zmatečného dění pod Andami musíme zamířit do roku 2016, kdy byl po dlouhém sčítání hlasů zvolen prezidentem rozdílem jen pouhého 0,24 procentního bodu Pedro Pablo Kuczynski.
Jeho triumf však nebyl celistvý, protože
