Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

21. století – epocha znepřátelených davů

Kořeny skupinového myšlení, tedy vlastně víry, se nalézají skryté v hlubinách lidské psychiky. Není možné se jich zbavit. To platí i pro ty, kteří slovem „víra“ opovrhují. Grafika: Unsplash
Kořeny skupinového myšlení, tedy vlastně víry, se nalézají skryté v hlubinách lidské psychiky. Není možné se jich zbavit. To platí i pro ty, kteří slovem „víra“ opovrhují. Grafika: Unsplash

Esej Milana Petráka: Kdybychom měli najít výrazy, které nejlépe charakterizují dosavadní průběh 21. století, rozhodně by mezi nimi nemělo chybět slovo „deziluze“. Kdeže jsou všechna nadějná očekávání spojená se šířením demokratických zřízení na konci století předchozího?

Dávno jsme na ně zapomněli v zápalu boje s celosvětovou ekonomickou krizí a rostoucí příjmovou nerovností, s potížemi způsobenými přílivem imigrantů a s ekologickými problémy, v čele s globálním oteplováním a nově s pandemií. Obtíže přispěly k rozdělení společnosti na dva hlavní ideologické klany a příklonu občanů k autoritářským osobnostem – ať už ve Spojených státech, Evropě, Rusku, nebo Číně.

Jen malý vliv má na neblahý trend vědecký pokrok. Od chvíle, kdy byla vydána Psychologie davu, kniha francouzského sociologa Gustava Le Bona, uplynulo více než sto let. Lidská náchylnost ke skupinovému myšlení a jednání se od té doby nezměnila. Těžko očekávat, že by na tom budoucnost cokoli proměnila. Kořeny skupinového myšlení, tedy vlastně určitého druhu víry, se nalézají skryté v hlubinách lidské psychiky. Není možné se jich zbavit. To platí i pro ty, kteří slovem „víra“ opovrhují.

Snad nejvýznamnějším žijícím ateistou je britský biolog Richard Dawkins. Z jeho pohledu víra představuje zlo. Richard Dawkins je tak puzen psát protinábožensky orientované knihy a poskytovat přednášky stejného druhu. Sám je přesvědčen, že jedná dokonale racionálně. Přitom nevnímá vlastní negativní emoce, které jsou natolik silné, že jej odvádějí od přísně skeptického postoje. V jeho přesvědčení existuje řada nejasností, které on nevnímá či je považuje za zanedbatelné.

Podle mého názoru se zcela mýlí v tom, že považuje náboženství za pouhý vedlejší produkt evoluce, tedy za cosi, co vzniklo zcela náhodou a co nikdy nepřinášelo žádný užitek (a pokud ano, tak opět jen náhodou). Tento názor dokáže vysvětlit některé projevy víry, ale nikoli její podstatu. Zajímavé je, že ne všichni zastánci teorie o vedlejším produktu jsou ateisté. Patří mezi ně i praktikující křesťan, psycholog Justin Barrett. Z jeho pohledu člověka obdařil vírou Hospodin a on pouze s pokorou zkoumá, jaký nástroj k tomu Bůh zvolil.

Nezničitelnost víry

Postoj Richarda Dawkinse je ilustrací jedné vlastnosti lidské víry. Bojem proti ní se člověk jen zamotá do jejích sítí. Nikdy ji neporazí. Značné úsilí o zadupání víry do země

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější